Rozsáhlý a navzájem nezávislý výzkum v řadě zemí neprokázal žádné působení GM plodin, které by bylo z hlediska dnešních kritérií vůči životnímu prostředí škodlivé. Shodla se na tom stovka vědců, kteří se sešli na setkání, jež se týkalo vlivu geneticky modifikovaných organizmů na životní prostředí.
Jak uvádí tisková zpráva, nejrozsáhlejší dokumentace byla shromážděna pro tzv. Bt-kukuřici, do které byl vnesen z Bacillus thuringiensis gen pro produkci toxinu vysoce specifického pro hmyz. Obavy části evropské veřejnosti z ekologických důsledků pěstování GM plodin jsou neopodstatněné. Naopak, výsledky evropských pokusů a praktické zkušenosti z USA a dalších států ukazují, že pěstování GM je spojeno se snížením spotřeby pesticidů a pohonných hmot a tím ke zmenšení zátěže životního prostředí. Současně se zvyšuje produktivita zemědělství a tím se otevírá možnost jiného využití půdního fondu, včetně vytváření chráněných území s maximální ochranou přírody.
"Je ovšem třeba mít na paměti, že jakákoliv zemědělská činnost vede k ekologickým změnám," uvádí dále tisková zpráva. Samotný vznik zemědělství, to je přechod od sběru planě rostoucích rostlin k vytváření jejich umělých monokultur, byl velkým zásahem do přírody. Vznikly nové typy ekologických systémů, ve kterých se druhová rozmanitost rostlin i živočichů oproti původnímu stavu postupně snižovala. Snížení bylo urychleno hnojením, zavedením mechanizace, zcelováním menších polí ve velké lány a použitím pesticidů proti plevelům a jiným organismům snižujícím úrodu. Teprve v posledních létech si lidstvo uvědomilo, že další bezhlavá intenzifikace zemědělství může vést až ke zhroucení zemědělských ekosystémů a nevratným škodám v celé krajině. I ty nejšetrnější zásahy používané v ekologickém zemědělství mají na přírodu vliv, který by měl být hodnocen z hlediska trvale udržitelného zemědělství i ochrany krajiny. Hodnocení je očividně obtížné a spolehlivé metody se teprve hledají. Nejvíce zkušeností bylo nasbíráno právě při výzkumu GM plodin. Při hodnocení rizik spojených s jejich pěstováním jsme mnohem dále než při hodnocení vlivu pesticidů, hnojiv, strojů a různých agrotechnických zásahů. Vliv nových odrůd plodin, které byly vyšlechtěny tradičními metodami, není dosud zkoumán vůbec.
Jak tisková zpráva dále uvádí, použití GM plodin může urychlit některé procesy, které moderní zemědělství provázejí. Markantní je úbytek plevelů, který byl podrobně sledován na polích Anglie, je ale společný pro celou Evropu. Produkce semen plevelů na obdělávaných polích každoročně klesá o 3 %, což je výhodné pro zemědělskou produkci ale omezuje např. populace živočichů, kteří se semeny živí - od roztočů a hmyzu až po křepelky či koroptve. Snižování tzv. semenné zásoby plevelů je dlouhodobý proces (zásoby je nyní asi čtvrtinová ve srovnání se situací před sto léty), jehož konečné důsledky neznáme. Protože agrotechnika spojená s pěstováním GM plodin odolných vůči herbicidům může ubývání plevelů na polích urychlit, vedl výzkum těchto plodin k nastolení otázky jak sladit zájmy vysoké a konkurenceschopné zemědělské produkce s potřebami ochrany přírody. Odpověď na tuto otázku však daleko přesahuje problematiku GM plodin.
Většina rizik spojených s pěstováním GM plodin je stejná, jako v případě jiných agrotechnických postupů. Rizika je třeba hodnotit odděleně pro každou plodinu, pro každý typ genetické úpravy a v některých případech i s ohledem na specifickou oblast pěstování. Účastníci konference se shodli na nutnosti vypracovat standardní postupy na hodnocení rizik spojených se zaváděním nových zemědělských technologií, včetně GM plodin. Žádná z GM plodin, které nyní přicházejí v úvahu pro pěstování v Evropě, zřejmě nepředstavuje ekologické riziko, přesto se však doporučuje, přinejmenším z hlediska vědeckého poznání, jejich další ekologické sledování.
