Vědkyně a vědci mohou přihlašovat své výzkumy do soutěže o Cenu ministra zemědělství. Soutěžit mohou s výsledky z výzkumu v bioekonomice, takzvaném chytrém zemědělství a z výzkumu globální změny v biosféře. Návrhy bude porota hodnotit podle originality výsledku, uplatnitelnosti a aktuálnosti řešeného tématu. Odměna za první místo je 100 000 korun, projekty na druhém a třetím místě získají 80 000 a 60 000 korun. Oceněné vyhlásí ministr zemědělství Marek Výborný v srpnu na agrosalonu Země živitelka. Ministerstvo zemědělství (MZe) o tom informovalo v tiskové zprávě.
Ceny ministra zemědělství se udělují každoročně za nejlepší výsledky ve výzkumu financovaném ze zdrojů resortu. Snahou je podpořit aktivity, které mají významný přínos pro české zemědělství, potravinářství, lesnictví a vodní hospodářství. Výzkumníci mohou získat cenu ve dvou kategoriích, a to Cena pro nejlepší realizovaný výsledek výzkumu a experimentálního vývoje a Cena ministra zemědělství pro mladé vědkyně a vědce, kteří musí být mladší 35 let. Přihlášený návrh se může týkat například optimalizace využití organické hmoty a zlepšení kvality půdy, nasazení chytrých technologií pro efektivní řízení závlah a hospodaření s vodou, strategie pro ochranu a efektivní využívání vodních zdrojů k pokrytí hospodářských potřeb nebo inovativních přístupů a zavádění moderních technologických postupů k výrobě potravin s důrazem na zachování tradičních metod. Soutěž ministerstvo vyhlašuje ve spolupráci s Českou akademií zemědělských věd, přihlášky se přijímají do 2. března. S ohledem na sladění rodinného a pracovního života ministerstvo vědkyním i vědcům prodlužilo stanovenou hranici 35 let o dobu strávenou na mateřské či rodičovské dovolené. Návrhy je možné podávat pouze elektronicky prostřednictvím datové schránky.
V loňském ročníku se do soutěže o ceny ministra přihlásilo 58 návrhů. První místo v kategorii pro mladé vědkyně a vědce získal loni Martin Prchal z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích za technologii, která předpovídá odolnost kaprů vůči vysoce nakažlivé nákaze ryb koi herpesviróze. Nejlepším realizovaným výsledkem byly nové půdoochranné postupy při pěstování brambor na svažitých pozemcích, které přispívají k zadržení vody ze srážek v půdě. Metodiku vytvořila Helena Kusá z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.*
