Ani jeden zemědělský podnik v celé České republice nevyužil po letošní sklizni možnosti uskladnit obilí v některém ze zemědělských veřejných skladů. Přitom v této sezóně, kdy se výkupní ceny obilí od žní postupně výrazně zvyšovaly, by pro pěstitele bylo výhodné neprodat úrodu hned z pole, ale uložit ji do veřejného skladu a s prodejem vyčkat na lepší cenu. Uvedla to mluvčí ministerstva zemědělství Táňa Králová.
Prezident Agrární komory ČR Jan Veleba vysvětlil, že jedním z důvodů nevyužívání veřejných skladů je letošní slabá úroda obilí, která byla o milion tun nižší než vloni. „Takže podle mého názoru to nebylo fyzicky potřeba,“ řekl. Navíc se podle něj veřejné sklady mezi zemědělci nezažily a nejsou příliš žádané ani v jiných letech. „K zvrácení této situace by mohlo dojít teprve tehdy, když se využívání veřejných skladů ujmou odbytové organizace,“ míní prezident komory.
Zemědělské veřejné sklady, které mohou přijímat obilí, včetně kukuřice, olejniny a luskoviny, schvaluje a kontroluje ministerstvo zemědělství. V současné době je uznaných 37 skladů, rozprostřených po celém území ČR, s celkovou kapacitou 173 200 tun. V provozu je však kapacita pouze na 78 100 tun, ostatní sklady jsou tzv. uvedeny do klidu. Sklady proti přijetí vybraných plodin vydávají zemědělské skladní listy, jimiž mohou držitelé ručit za bankovní úvěry. Této možnosti využívají obchodní organizace.
Pěstitel, který svou úrodu takto uloží, má podle Josefa Zedníka, inspektora zemědělských veřejných skladů z ministerstva zemědělství, jistotu, že zboží si zachová stejnou kvalitu, za což skladovatel ručí. Díky těmto skladům lze také překlenout období od žní do 1. listopadu do zahájení intervenčního nákupu, pokud zemědělec nemá vhodné skladovací prostory a hrozí tak snížení kvality zrna. Provozovatelé veřejných skladů si účtují poplatek za vyčištění zrna v průměru 80 korun za tunu, měsíční skladování pak přijde asi na 30 korun za tunu.
