Obchodní přirážky u vysoce zpracovaných výrobků mnohdy dosahují až sto procent, což snižuje také jejich dostupnost pro spotřebitele. Uvedla to na tiskové konferenci v Praze prezidentka Potravinářské komory České republiky Dana Večeřová. Řetězce by podle ní mohly prodávat za poloviční, možná i nižší ceny, pokud by si účtovaly stejné přirážky jako malí obchodníci.
Příkladem může být průměr obchodních přirážek u brambor a jablek, jak potvrzuje viceprezident komory a předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. “Během koronavirové pandemie a nouzového stavu v prvním pololetí letošního roku výrazně stouply ceny konzumních jablek. Zvýšení spotřebitelských cen v obchodech tak bylo výrazně vyšší než zvýšení cen od tuzemských či dovozových dodavatelů. Obchodníci, kteří mohli mít během nouzového stavu otevřeno, tak zvýšili svoje ceny více, než je v normálních situacích obvyklé," uvedl. Podle Potravinářské komory ČR cena kilogramu jablek od zemědělce činila vloni v průměru 10,38 korun a prodejní cena včetně DPH 28,71 koruny. Průměrná přirážka řetězců dosáhla 134,61 procenta. Farmářská cena kilogramu brambor představovala vloni v průměru 7,43 koruny a prodejní cena včetně DPH přitom činila 21,52 koruny. Průměrná přirážka řetězců dosáhla 146,16 procenta. Večeřová poukázala na to, že s ohledem na problémy se zásobováním a skokový nárůst cen některých potravin se
v posledních měsících v médiích diskutuje téma soběstačnosti. „Zvýšení soběstačnosti i z hlediska zpracování domácí produkce je dobrou cestou, nicméně je to proces, který bude vyžadovat podporu krátkých dodavatelských řetězců, tedy prvovýroby, skladování a také zpracování. Proto by část prostředků z Fondu obnovy měla směřovat také do Programu rozvoje venkova a projektů zaměřených na podporu prvovýroby a zpracovatelského průmyslu," míní.
