Možné krácení podpor podle velikosti zemědělského podniku po roce 2020, tzv. zastropování, by podle Zemědělského svazu ČR přispělo v České republice k dalšímu snížení živočišné výroby. Větší podniky, které by podle nových pravidel mohly přijít o velkou část prostředků, přitom chovají nejvíce dojených krav, prasat i drůbeže. Uvedl to na posledním jednání výboru a kontrolní komise svazu ve Větrném Jeníkově na Jihlavsku jeho předseda Martin Pýcha. „Pokud nechceme zlikvidovat zbytek živočišné výroby v České republice, tak nemůžeme podporovat malé zemědělce na úkor velkých,“ řekl.
Podle Pýchy je důležité, kdo bude řídit české zemědělství po říjnových volbách do Sněmovny, kdy se budou formovat nová pravidla v Evropské unii. O postojích politiků k formování budoucí společné zemědělské politiky (SZP) v Evropské unii debatovali zemědělci se zástupci politických stran. Veronika Vrecionová z ODS uvedla, že za základní prvek života na venkově považují živnostníky, drobné podnikatele, malé a střední zemědělce. „Stát by měl venkov podporovat i chránit a zajistit nediskriminační podmínky pro rozvoj venkovského podnikání v oblasti zemědělství, zpracování produktů z vlastní zemědělské výroby, řemesel i služeb včetně turistiky,“ řekla s tím, že podporují ověřený model rodinných farem, jež jsou zárukou dobré péči o krajiny, vztahu k půdě, místních potravin a podobně. Uvedla, že podle ODS by mělo dojít k zastropování. Pokud ČR bude trvat na odmítání zastropování, v konečném důsledku to ublíží i velkým firmám. Rovněž zástupci Asociace soukromého zemědělství ČR koncem srpna navrhli zastropování přímých dotací pro podniky s výměrou nad 1100 hektarů. Nad tuto výměru by neměly dostat již žádnou přímou platbu na plochu. Podle Vrecionové ODS odmítá také regulaci trhu se zemědělskou půdou a zasadí se o posílení práv vlastníků půdy. Reagovala tak na diskusi o zákonu o předkupním právu.
