Loňská úroda chmele dosáhla 6797 tun a byla slabší než rekordní v roce 2016. V průměru bylo dosaženo výnosu 1,37 tuny z hektaru. I když je dosažený výnos o 0,24 tuny z hektaru nižší proti loňskému velmi úrodnému roku, sklizeň pěstitelé hodnotí jako mírně nadprůměrnou. Alfa hořké kyseliny se pohybují na nižší úrovni než v předešlém roce. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda v rámci letošního Chmelařského kongresu, který se uskutečnil v Senohrabech.
Nejvyššího průměrného výnosu letos dosáhli pěstitelé v oblasti Úštěcko, 1,54 tuny z hektaru (t/ha), na Tršicku 1,44 t/ha, v největší chmelařské oblasti Žatecko bylo dosaženo výnosu 1,34 t/ha. Nejrozšířenější odrůdou pěstovaného chmele v ČR je Žatecký poloraný červeňák z kategorie jemných aromatických chmelů. Byl pěstován na výměře 4 317 ha a dosáhl produkce 5514 tun, upřesnil vedoucí oddělení chmele Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského Vladimír Barborka. Kvalitativně je chmel zdravý, čistý, s obsahem alfa hořkých kyselin kolem tří procent, doplnil. Podle Hejdy plocha chmele se vloni zvedla zhruba o 170 hektarů. „I letos předpokládáme určitý nárůst a zřejmě překročíme magickou hranici 5000 hektarů chmele asi o 50 hektarů,“ řekl Hejda. Podle něj tuto výměru chmelnic by měli chmelaři držet i nadále a věnovat se přesazování odrůd. Ministr zemědělství Jiří Milek ve svém vystoupení uvedl, že plochy chmele v posledních letech rostou, k poslednímu srpnu bylo vloni evidováno 4945 hektarů sklizňové plochy, což představuje meziroční nárůst zhruba 3,5 procenta. „To mě těší a udělám vše pro to, aby tento trend pokračoval,“ prohlásil s tím, že chmel zůstává jednou z položek agrárního zahraničního obchodu, u níž má Česká republika stále kladné saldo. Prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek poukázal na to, že výměry rostou, ale zdaleka nedosahují toho, jaké byly v minulosti.
