Za účasti desítek pamětníků, soukromých zemědělců i představitelů politických stran byl 17. září odhalen pomník, připomínající sedláky vyhnané z jejich hospodářství při komunistické kolektivizaci zemědělství. Před 70 lety, na podzim roku 1951, začala největší vlna vystěhování selských rodin v Československu. O svůj domov a hospodářství tehdy přišly tisíce rodin. Uvedl to ve svém projevu předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Jaroslav Šebek, který pomník slavnostně odhalil společně s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Vystrčil poukázal na to, že si připomínáme dobu, kdy se lidem všechno vzalo a nikdo nic neměl nic. Společnost strádala, i když se říkalo, že všichni všechno mají. Přislíbil, že budou bránit soukromý majetek, soukromé zemědělce a to, aby mohli svobodně pracovat na své půdě a byli nositeli základních hodnot, na kterých je společnost postavena. „To, že platí, čestné slovo, na tom, že se říká pravda, že se nekrade a každý se stará, jak nejlépe umí, o svoji rodinu a své blízké,“ řekl s tím, že věří, že se naváže na nejlepší tradice sedláků. Předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zase zdůraznil, že pomník obětem kolektivizace stojí na důležitém a symbolickém místě na úpatí hory Říp. Iniciátorka vybudování pomníku Milena Kozumplíková zdůraznila, že sedláci jsou schopni se rozhodovat i bez často nesmyslných zákonů. Šebek připomněl, že začátkem padesátých let vyvrcholily v naší zemi na nejvyšší vládní úrovni přípravy na spuštění akce, která zanechala na českém venkově, na selských gruntech, na jejich hospodářích a jejich rodinách hlubokou jizvu, která se navzdory času a změnám ve společnosti stále úplně nezacelila. „Šlo o další ze systémových kroků směřující k likvidaci hrdého a svobodného selského stavu, který nekolaboroval s tehdejší mocí, ani se jí nepodvolil, a který byl svými hodnotami, výsledky své práce a svým selským rozumem velkým nebezpečím pro manipulativní bolševickou moc,“ řekl Šebek
