Produkce chmele vloni dosáhla 7145 tun, což bylo zhruba o dva tisíce tun více než v předchozím roce. Chmel se sklízel z 5003 hektarů produkčních chmelnic, proti roku 2018 to představovalo pokles o 17 hektarů. Důvodem zřejmě bylo, že ne všichni pěstitelé stačili vysadit nové chmelnice. Uvedl to předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda na tradičním Chmelařském kongresu, který se konal závěrem ledna. Záštitu nad ním převzal ministr zemědělství Miroslav Toman.
Z celkové produkce chmele se v Žatecké oblasti sklidilo 5277 tun, což bylo 73,9 procenta, v Úštěcké oblasti 934 tun (13 procent) a v Tršické oblasti 935 tun (13,1 procenta) chmele. Vedoucí oddělení chmele a certifikace produktů Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Zdeněk Chromý poznamenal, že průměrný výnos chmele činil 1,43 tuny z hektaru. Vloni přitom v ČR chmel sklízelo 119 producentů. „Chmel je rostlinou, u níž nejsou vyloučena žádná překvapení. Pokaždé se totiž zachová jinak. Nikdo ještě nenašel žádný vzorec na to, aby chmel měl stálé výnosy a stejnou a dostatečně vysokou alfu. Určující jsou přitom přírodní podmínky,“ upozornil Hejda a přiblížil minulý rok. Podle něj ve chmelařských regionech byla mírná zima, k tomu suchý a nezvykle teplý duben, květen naopak chladný, na řadě míst s nadprůměrným množstvím srážek. Následoval velmi horký červen, přičemž například na meteorologické stanici v Žatci bylo naměřeno 11 tropických dnů. „Vloni v produkčním období od dubna do září spadlo asi 230 milimetrů srážek. V posledních letech přitom chybí více než sto milimetrů srážek do obvyklých průměrů,“ prohlásil s tím, že důležité ale je, kdy napršelo a kde napršelo. „Potvrzuje se nám, že když chmel dobře odkvete, potřebuje hodně vody, aby dokázal odrůst, hlávky se uzavřely a byla dobrá produkce,“ míní.
