V současnosti existuje návrh směrnice o nekalých obchodních praktikách, která zahrnuje zhruba třicet různých praktik. Jednou z nich by mělo být i uvádění na trh takového výrobku, který má stejný název, značku i balení, ale rozdílné složení. Uvedla to poslankyně Evropského parlamentu Olga Sehnalová na nedávném diskusním fóru s názvem Opravdové potraviny pro všechny Evropany, které se uskutečnilo v Brně. Jeho tématem byla právě dvojí kvalita potravin, podpora lokálních výrobců a „férových“ produktů.
Sehnalová na besedě, kterou pořádala organizace Obnovitelne.cz a kancelář Evropského parlamentu v ČR, poznamenala, že v současnosti je na stole návrh eurokomisařky Věry Jourové, která chce legislativně zakázat dvojí kvalitu produktů, což je určitě dobrý posun. Pozitivní zprávou pro spotřebitele je, že se Evropská komise zabývá dvojí kvalitou potravin. Sehnalová však varovala před přílišným optimismem. Podle ní zdaleka ještě není vyhráno. Europoslankyně Sehnalová přivítala, že diskusí na toto téma začíná přibývat. „Když jsem se začala věnovat dvojí kvalitě potravin, bylo to někdy v roce 2011, nesetkala jsme se s pochopením. Za těch pár let jsme se posunuli významně dál,“ připomněla. Úplně první výkop týkající se dvojí kvality potravin podle ní provedla slovenská asociace spotřebitelů. Realizovala průzkum, kdy porovnávala šest různých značkových produktů v sedmi různých státech střední a východní Evropy a přišla na docela velké rozdíly. „Vpodstatě ze všech produktů vyšel pouze jeden, jehož složení bylo stejné, jinak srovnávané výrobky byly výrazně odlišné,“ sdělila. „Tehdy jsem se s výsledky obrátila na Evropskou komisi a tázala se, jestli to není problém z hlediska vnitřního trhu EU. Jediné, co jsem se dozvěděla, bylo, že je to otázka chuťových a cenových preferencí. Pokud tyto potraviny nejsou zdravotně závadné, je všechno v pořádku. Tato odpověď mě neuspokojila, proto jsme trochu začali toto téma rozpitvávat dál. Věnuji se mu již sedmým rokem a myslím si, že jsme se posunuli,“ zavzpomínala na začátky. Sehnalová zmínila ještě průzkum z roku 2015, kdy srovnávali výrobky v ČR a Německu. „Prováděli jsme ho v Praze a v Drážďanech. Zkoumali jsme 24 potravin, z nichž zhruba třetina vyšla výrazně jinak. Důležité přitom bylo, že se vyvrátily takzvané chuťové a cenové preference. Ceny se totiž výrazně nelišily a údajné chuťové preference vyšly jinak, než jak se původně předkládalo,“ podotkla s tím, že tento průzkum výrazně ovlivnil veřejnou debatu nejen v České republice, ale i v jiných státech. „Prezentovali jsme ho v Poslanecké sněmovně a od té doby máme za sebou průzkumy asi z deseti evropských členských států, kde výsledky vycházely podobně. Toto téma již nešlo marginalizovat. Postupně se odrazilo i v zájmu nejvyšší politické sféry,“ popsala vývoj. V posledních dvou třech letech se otázka dvojí kvality podle Sehnalové stala významným politickým tématem, což vedlo k tomu, že existuje návrh zákazu takové praktiky, kdy výrobek, který má stejný název, balení, vidíte na něm stejnou reklamu, ale může se značně lišit. „Například v jednom výrobku pro jeden trh máte maso a v druhém výrobku kuřecí separát. To jsou rozdíly, které jsou naprosto nepřijatelné,“ zdůraznila a poukázala na nutnost větší angažovanosti spotřebitelských organizací. Měly by být schopné provádět i vlastní testy a dozorové orgány by měly lépe spolupracovat. Změny, které nastaly ve složení zejména privátních značek supermarketů, jsou jasným příkladem toho, že spíše než “tlak shora” mají šanci sami spotřebitelé, dodala.