Nové principy pozemkových úprav připravil tým rektora České zemědělské univerzity (ČZU) v Praze Petra Skleničky, který je dnes představil novinářům na tiskové konferenci spolu s ministrem zemědělství Miroslavem Tomanem. Cílem nových principů bylo upravit postupy v pozemkových úpravách tak, aby se krajina lépe adaptovala na klimatické podmínky projektované pro období po roce 2050.
Oproti předchozím obdobím, kdy byla prioritou retence vody (přirozené či umělé dočasné zadržení vody v krajině), bude pro následující období prioritou akumulace vody (dlouhodobé zadržení) a její další efektivní využití v krajině. Součástí řešení pozemkových úprav má být také návrh a realizace závlah s ohledem na potřeby zemědělců. Zabezpečit bude nutné také zdroje závlahové vody.
„Pozemkové úpravy se budou muset řešit i s ohledem na zdroje vody v daném území. V řadě případů proto bude vhodné řešit pozemkové úpravy v několika na sebe navazujících katastrech najednou. Prioritu při zahajování pozemkových úprav by měly mít katastry z oblastí nejvíce postižených suchem,“ uvedl Petr Sklenička.
Podle něj je nyní nutné přihlížet k tomu, že veškeré stavěné poldry, rybníky nebo další opatření budou muset fungovat i s pokračující klimatickou změnou. Musí se tak počítat s více nárazovými srážkami a se zvyšující se teplotou. "Zní to logicky, ale zatím se to nedělo," dodal.