Praotec Čech dobře udělal, když se rozhodl utábořit v okolí hory Říp a neputoval dále na sever. Česká republika má proto méně kyselých půd než například v Polsku, kde mají více než padesát procent orné půdy kyselé, což je dáno podložím s nízkou hodnotou pH.
Jak zaznělo na mezinárodní konferenci Racionální použití hnojiv zaměřené na problematiku vápníku a vápnění, kterou uspořádala Katedra agroenvironmentální chemie a výživy rostlin (KAVR) České zemědělské univerzity v Praze (ČZU), existuje hned několik důvodů, proč používat vápenatá hnojiva. Na prvním místě je to vytvoření a udržení optimální hodnoty půdní reakce, dále jde o zlepšení fyzikálních a chemických vlastností půd nebo zajištění Ca jako nezbytné živiny pro pěstované rostliny. Vápnění půd také vytváří vhodné podmínky pro růst a rozvoj kořenového systému rostlin, umožňuje dobré využití živin z půdy i hnojiv plodinami, v neposlední řadě Ca také omezuje rozpustnost řady těžkých kovů (Cd, Pb, Zn, Cr) a jejich vstup do potravního řetězce. Vápník přispívá ke zvyšování výnosů plodin a jejich kvality. Bohužel se v ČR i za našimi hranicemi úloha vápnění stále podceňuje.
Cukrová řepa potřebuje pro dobrý růst a vývoj pH v rozmezí 6,5 až 8 (optimum 7). V kyselém prostředí roste velmi špatně, listy jsou malé, deformované s okrajovými nekrózami, bulvy jsou deformované a zahnívají. Vápnění je proto základem pro úspěšné pěstování cukrové řepy.
Více se dozvíte na stránkách týdeníku Zemědělec.
