Útoků vlků hlavně na ovčí stáda přibývá a škody rostou. Chovatelé se obávají, že se bude situace zhoršovat, v sousedním Německu totiž nejsou výjimkou ani napadení velkých zvířat, jako jsou krávy nebo koně. Vlk patří ke kriticky ohroženým druhům, a je proto chráněný. Chovatelé však požadují regulaci populace. Počty vlků na našem území přitom nejsou známé, hovoří se až o 50 kusech, zaznělo minulý týden na mezinárodní konferenci Českomoravské myslivecké jednoty, věnující se právě tématu vlka.
Zuzana Fialová
„Situaci bedlivě sledujeme, vlk se k nám šíří v posledních zhruba pěti letech a v posledních dvou letech ta početnost narůstá. Sledujeme situaci i v okolních státech, zejména v Polsku, Německu, ale i ve Francii, kde je ten početní růst exponenciální. Tuhle konferenci jsme svolali, abychom zahájili diskusi,“ řekl předseda zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek. Podle něj je nutné nastavit pravidla a stanovit postup v případech, kdy bude vlk někoho ohrožovat nebo způsobovat velké škody. Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Miloše Fischera se ukazuje, že vlk ztrácí plachost a začíná osidlovat i území hustě obydlená, a výjimkou tak není setkání člověka s vlkem. Nikoho ale dosud nenapadl. Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR upozornil, že vlk je vnímavý ke vzteklině. I když se v České republice nevyskytuje, hrozí její zavlečení z okolních zemí. Připomněl, že se připravuje program péče o vlka. Jeho cílem je pomocí navržených opatření zabezpečit udržitelnou existenci vlka v člověkem pozměněné kulturní krajině. Ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí Jan Šíma upřesnil, že připravovaný program péče o vlka má vyřešit takové otázky, jako je náhrada škod, preventivní opatření, jak přistupovat k „nápadným jedincům“, kteří ztratili plachost. Jedním z bodů je rovněž zajištění informovanosti a práce s veřejností, poznamenal. Agentura Ochrany přírody a krajiny ČR také připravuje program péče o vlky.
„Situaci bedlivě sledujeme, vlk se k nám šíří v posledních zhruba pěti letech a v posledních dvou letech ta početnost narůstá. Sledujeme situaci i v okolních státech, zejména v Polsku, Německu, ale i ve Francii, kde je ten početní růst exponenciální. Tuhle konferenci jsme svolali, abychom zahájili diskusi,“ řekl předseda zahraniční komise Českomoravské myslivecké jednoty Miloš Ježek. Podle něj je nutné nastavit pravidla a stanovit postup v případech, kdy bude vlk někoho ohrožovat nebo způsobovat velké škody. Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Miloše Fischera se ukazuje, že vlk ztrácí plachost a začíná osidlovat i území hustě obydlená, a výjimkou tak není setkání člověka s vlkem. Nikoho ale dosud nenapadl. Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR upozornil, že vlk je vnímavý ke vzteklině. I když se v České republice nevyskytuje, hrozí její zavlečení z okolních zemí. Připomněl, že se připravuje program péče o vlka. Jeho cílem je pomocí navržených opatření zabezpečit udržitelnou existenci vlka v člověkem pozměněné kulturní krajině. Ředitel odboru druhové ochrany a implementace mezinárodních závazků Ministerstva životního prostředí Jan Šíma upřesnil, že připravovaný program péče o vlka má vyřešit takové otázky, jako je náhrada škod, preventivní opatření, jak přistupovat k „nápadným jedincům“, kteří ztratili plachost. Jedním z bodů je rovněž zajištění informovanosti a práce s veřejností, poznamenal. Agentura Ochrany přírody a krajiny ČR také připravuje program péče o vlky.
