Jednou ze zásadních výzev současného zemědělství jsou klimatické změny, dostatečně varovná by přitom měla být čím dál častější období sucha. Proto zpřísňujeme hospodaření s ornou půdou, zaměřujeme se na pozemkové úpravy, které zadržují vodu v krajině, a na další opatření v boji proti suchu. Uvedl to ministr zemědělství Miroslav Toman na Žofínském fóru v Praze, které se zabývalo současností a perspektivami českého zemědělství.
Toman připomněl, že od roku 2020 začne platit nové vymezení erozně ohrožených ploch, čímže bude chráněno více než 600 tisíc hektarů orné půdy. Dalším zpřísněním je zakládání pásů pro přerušení pozemku s erozně nebezpečnou plodinou. Plocha jedné zemědělské plodiny na půdě ohrožené erozí nebude moci být větší než 30 hektarů. U pozemkových úprav klade Ministerstvo zemědělství důraz na opatření sloužící k zadržení vody v krajině. Ministr upozornil, že ochranu klimatu, půdy i vodních zdrojů je třeba také zohlednit v rozpočtech Evropské unie. „Díky dobrým finančním podmínkám pak budou zemědělci schopni o přírodní zdroje řádně pečovat. I z toho důvodu není vhodné zastropování přímých plateb a naopak je nutné výrazně zjednodušit pravidla společné zemědělské politiky,“ zdůraznil. Ministerstvo rovněž usiluje v rámci vyjednávání v Bruselu o zvýšení podpory na citlivé komodity ze současných 15 procent na 25 procent z celkové částky pro přímé platby. „Nemůžeme po zemědělcích chtít stále více požadavků a přitom jim snižovat množství peněz. Chceme, aby se řádně starali o krajinu, budovali remízky, biopásy a podobně, a proto je musíme v těchto aktivitách podporovat. Zásadně proto nesouhlasím se zařazením environmentální platby a platby citlivým sektorům do případného zastropování,“ prohlásil ministr. S hospodařením na polích souvisí také používání glyfosátů. Od ledna letošního roku platí v ČR zákaz předsklizňové aplikace na plodiny určené pro potravinářské účely. Za posledních šest let se v ČR snížilo množství používaných pesticidů o 7,1 procenta.
