Potraviny prodávané v pěti evropských státech mají podobné obaly, ale odlišné složení. Z 21 zkoumaných produktů byly shodné tři, řekli na tiskové konferenci ministr zemědělství Marian Jurečka a Jan Pivoňka z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze (VŠCHT), která průzkum, jenž stál stát téměř půl milionu korun, provedla. Ministr odlišné složení potravin považuje za nepřijatelné.
"Testy, které provedli odborníci z VŠCHT, ukázaly, že některé potraviny stejné značky se ve svých vlastnostech liší. Považuji to za nepřijatelné a vůči spotřebitelům za diskriminující," řekl. Z 21 výrobků byly shodné tři, 13 komise označila za odlišné, pět výrobků za mírně odlišné. U pěti výrobků bylo odlišné plnění při stejném rozměru balení,“ uvedl Pivoňka. Současně dodal, že průzkum nedokáže jednoznačně určit, že by se v některé ze zkoumaných zemí, tedy v Německu, Rakousku, na Slovensku, v Maďarsku a Česku, prodávaly kvalitnější potraviny než v ostatních zemích. Obecně se to říct nedá, ale v některých případech výrobci zvýhodňují německý a rakouský trh. Například srovnávané rybí prsty měly v západních státech více masa. Prací prášek měl zase více aktivních látek. Tulip Luncheon Meat z Německa obsahoval vepřové maso, v českém je drůbeží separát.
Například u srovnání pracího prášku Persil je v Maďarsku, na Slovensku a v Česku podíl aktivní látky na dávku praní zhruba kolem 9,5 gramu, v Německu a v Rakousku okolo 11,3 gramu. U rybích prstů Iglo prodejci ve státech na západ od ČR deklarují 65 procent masa, což je o sedm procent více než ve zbývajících třech státech. Analyticky bylo zjištěné, že v ČR byl skutečný podíl masa 50,2 procenta, v Německu 63,8 procenta. Výrobky jsou přitom balené ve stejném závodě. Podle Jurečky navíc bylo německé balení levnější.*
