16.12.2013 | 02:12
Autor:
Kategorie:

Zima není pro řepku mrtvým obdobím

Řepka je v současnosti třetí nejvýznamnější olejninou na světě po palmě olejné a sóji. Řepkový olej přes svůj nepochybně pozitivní vliv na lidské zdraví díky obsahu nenasycených mastných kyselin přestal být v EU hlavním olejem pro potravinové účely. Ze zhruba 74 % se používá pro technické účely. Sklizňová plocha řepky v ČR dosáhla v roce 2013 historického maxima s téměř 420 tisíci hektary a průměrným výnosem 3,45 t/ha (v rekordním roce 2004 to bylo 3,6 t/ha).

Konference Prosperující olejniny pořádaná tradičně katedrou rostlinné výroby Fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) ve spolupráci se Sdružením Český mák seznámila přítomné s výsledky letošní pěstitelské sezóny řepky a máku a poodkryla výhled do další pěstitelské sezóny 2013/2014.

Podle prof. Ing. Jana Vašáka, CSc., z ČZU bylo již od podzimu 2012/2013 patrné, že řepka je v dobré kondici, následná mírná zima umožnila intenzivní růst kořenů. Srážkově bohaté jaro současně se studenými nocemi a zataženou oblohou umocnilo skvělé výnosové předpoklady řepky. Velmi vysoké teploty po polovině června sice řepce neprospívaly, ale přesto dosáhli čeští pěstitelé vysokého průměrného výnosu 3,45 t/ha.

V dosud nejvýnosnějším roce 2004 byly rostliny před zimou slabé až střední. O jejich skvělém výnosu rozhodla příznivá zima, včasné jaro a především chladný a vlhký duben, květen se studenými nocemi a rok bez chorob. Pro rok 2014 lze prozatím předvídat nadprůměrné výnosy semen, ale nižší než v roce 2013. Nejnadějnější je prozatím pás od Českomoravské vysočiny přes Moravu na  západní a jižní Slovensko.

Při pěstování řepky je podle prof. Vašáka chybou, že nevyužíváme zimního růstu a výživy. Jak upozornil,  zima není mrtvé období, pro růst kořenů potřebuje řepka 2 oC, a to je v půdě téměř celé zimní období. Kromě toho je přes zimu dostatek půdní vláhy. Za dobře vyvinutou řepku se podle něj považuje porost, kde je na jednom m2 1400–1800 g čerstvé nadzemní hmoty a minimálně 100–120 g kořenů /m2. Počet rostlin by se měl pohybovat kolem 40 kusů/m2.

Více se dozvíte v některém z příštích čísel týdeníku Zemědělec.*

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2024 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down