Vlastnictví nad užívání

Nejdále pokročily pozemkové úpravy na jižní Moravě, naopak nejméně v severních Čechách. „Záleželo do velké míry na pružnosti okresů v samém začátku procesu po zřízení a počátečním vývoji pozemkových úřadů.. Mnohé nyní dohánějí vlak, některým trochu ujel,“ hodnotí Kamil Kaulich, zástupce ředitele Ústředního pozemkového úřadu.

Nevyjasněná vlastnická práva k pozemkům neunikají pozornosti Evropské unie, která nás nepřímo k pozemkovým úpravám oprávněně tlačí. Měla by na ně také finančně přispívat prostřednictvím programu SAPARD. Tato oblast sice není mezi šesti opatřeními, která již odsouhlasila Evropská komise, ale Agentura SAPARD se na ni podle generálního ředitele Petra Buchala pečlivě připravuje. Jsou zpracovány kvalitní projekty, komplikovanější je to s jejich financováním vzhledem k tomu, že příjemcem peněz budou státní instituce - pozemkové úřady.
Určité procedurální zjednodušení pozemkového řízení a také jeho zlevnění by měl přinést nový zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech. Podle poslaneckého návrhu, který v říjnu přijde do sněmovny, by novela měla vstoupit v platnost 1. ledna příštího roku.
Nejdůležitější navrhované legislativní změny přiblížil jeden z předkladatelů, poslanec Petr Hort. „Do obvodu pozemkových úprav by se měly napříště zahrnovat úplně všechny parcely, i zastavěné, což neznamená, že s nimi bude nějak zvlášť nakládáno. Jde o to, aby na mapě nebyla bílá místa. Může se totiž dodatečně zjistit, že zastavěná plocha neodpovídá skutečnosti, nebo místo evidované stavby je zpět orná půda, cesta vede jinudy apod.,“ Do pozemkových úprav je také nutné zahrnout pozemky církví, i když se s nimi nebude nijak nakládat. „Pozemkové úpravy nechtějí nikoho připravit o vlastnictví, ale chtějí jej ujasnit, zpřesnit a umožnit jeho využívání,“ zdůraznil Hort.
Poslanecká předloha se snaží vyřešit také problém neidentifikovatelných vlastníků, který není ojedinělý. Tam, kde není možné určit vlastníka, dostane pozemek opatrovníka, aby jej zastupoval. Podle Horta by jím měl být většinou obecní úřad. Velký důraz klade návrh novely na odpovědnost vlastníka, jak se o svůj majetek zajímá. „Často se stává, že člověk se o tuto věc v průběhu pozemkových úprav nestará, objeví se až při závěrečném jednání a pak zásadně nesouhlasí. Navrhujeme proto, aby si vlastníci zvolili svůj tzv. sbor zástupců, pěti až 15členný, který bude průběžně komunikovat s firmou zajišťující pozemkové úpravy. Není totiž možné neustále jednat třeba s 500 vlastníky,“ odůvodňuje poslanec.
Zrychlit celé řízení by měly i další kroky, jako jednoznačné stanovení termínu a způsobu odvolání, dokdy musí být sděleno rozhodnutí, aby notorický stěžovatel donekonečna neprotahoval řízení. „Pokud se dodatečně soudně potvrdí, že byl někdo opravdu poškozen, bude mít právo na finanční vyrovnání od státu,“ uvedl Hort. Návrh řeší také nedokončené přídělové řízení, které je vleklým problémem pohraničí. Jako překonaný má zrušit institut zatímního bezúplatného užívání pozemků. V neposlední řadě má zajistit dostatečnou provázanost této normy se zákonem o lesích, o ochraně zemědělského půdního fondu, se stavebním zákonem.
Úkol prosadit realizaci pozemkových úprav a investic do krajiny jako systémové opatření pro budoucnost českého zemědělství si dala na první místo svého dlouhodobého programu Asociace soukromého zemědělství ČR. Petr Hort, který je rovněž v předsednictvu asociace, k tomu dodává: „Neprovedené pozemkové úpravy nahrávají těm, kteří pozemky užívají, a to jsou zpravidla zemědělská družstva či společnosti. Dost často, kdy není možné zjistit vlastníka, to bývá i bez nájemního vztahu, tedy bezplatně. Jsou tak ve výhodě proti soukromým zemědělcům, kteří mají na pronajatou půdu smlouvy.“