Výzkumný ústav zemědělské techniky se v poslední době kromě projektů na zlepšení struktury půdy a optimalizace vodního režimu v krajině zabýval i vývojem zařízení v souvislosti s novou povinností minimálně šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva s výjimkou močůvky, která platí od letošního roku. Na bližší podrobnosti jsme se zeptali ředitele tohoto výzkumného ústavu Marka Světlíka.
Mohl byste přiblížit, co bylo podnětem ke zpracování tohoto projektu?
V oblastech zranitelných dusičnany (ZOD) platí od tohoto roku povinnost minimálně šestiměsíční skladovací kapacity pro statková hnojiva s výjimkou močůvky. Ukládání chlévského hnoje na polním hnojišti je umožněno až po jeho tříměsíčním skladování na zpevněném hnojišti. Možné je ho také ukládat tehdy, pokud pochází z hluboké podestýlky a je tak již částečně fermentovaný, a také pokud se ve stelivovém provozu používá minimálně šest kilogramů slámy na dobytčí jednotku a den.
Současné stelivové provozy v chovech skotu však nejsou na větší množství podestýlané slámy uzpůsobeny (obvykle se používají maximálně tři až čtyři kilogramy podestýlky na dobytčí jednotku a den) a větší množství steliva způsobuje technologické komplikace. Jednou z možností, jak splnit požadavek dostatečného obsahu podestýlky je následné domíchávání chlévské mrvy s podestýlkou, tak aby podmínka jejího minimálního obsahu ve výsledné směsi byla splněna. Pak lze takto vyrobené hnojivo ukládat přímo na okraji hnojeného pozemku. Důsledkem zvýšení obsahu slámy, která má malý obsah dusíku a naopak velký obsah uhlíku, je zpomalení rozkladu organického dusíku na nitrátovou formu, jež je potenciálním nebezpečím pro zdroje pitné vody. Právě při řešení požadavku na domíchávání slámy do chlévské mrvy bylo využito výsledků zemědělského výzkumu.
Jaký konkrétní projekt vznikl tedy ve vašem ústavu?
V rámci řešení výzkumného projektu pro Národní agenturu pro zemědělský výzkum a spolupráce našeho výzkumného ústavu s výrobcem - se společností STS Olbramovice, byl vyvinutý návěs Dozan M, určený pro dopravu, míchání a ukládání chlévské mrvy na polní hnojiště. Provedení je chráněno užitným vzorem a patentem, další patentová přihláška je v řízení. Tento návěs vychází z přepravníku slámy, určeného pro přepravu zejména volné slámy z místa skladování do stájí. Návěs byl doplněn dvojicí frézovacích válců, umístěných v jeho přední části a sloužících k promíchání slámy s chlévskou mrvou. Pohon válců je od náhonového hřídele traktoru. Dalším doplňkem je příčný vynášecí a vrstvící dopravník, pomocí něhož je homogenizovaný materiál vynášen na hnojiště či do korby odvozního prostředku. Vyprazdňovací dopravník umožňuje materiál nakládat nebo vrstvit až do výšky tří metrů.
Při míchání slámy a chlévské mrvy je na dno vozu nejprve naskladněna vrstva podestýlky v množství o objemu odpovídajícím následně dodanému množství chlévské mrvy, tak aby výsledná směs splnila požadavek nitrátové směrnice šest kilogramů podestýlky na dobytčí jednotku a den. Poté dojde k promíchání a vyskladnění materiálu na odvozní prostředek, nebo na polní hnojiště. V současné době je připravováno zahájení ověřování tohoto systému ve spolupráci se ZD Rosovice.
Často se hovoří o někdy problémové spolupráci výzkumu s praxí. Jak ji tedy vidíte ze své pozice?
Obecně lze říci, že podnikatelský sektor v České republice není příliš zvyklý spolupracovat s výzkumem a zadávat si výzkum na zakázku. Je to zřejmě dáno i malou mírou informovanosti o činnosti výzkumných ústavů a malou ochotou firem vkládat do výzkumných projektů vlastní finanční prostředky.
Chtěl bych ještě připomenout, že Výzkumný ústav zemědělské techniky řeší výzkumné úkoly jak pro národní agenturu pro zemědělský výzkum, pro Technologickou agenturu České republiky, tak pro další zadavatele z oblasti výrobních podniků. Problematika úkolů se pohybuje od základní zemědělské prvovýroby, to znamená tradiční technologie pro produkční zemědělství, přes problematiku logistiky, zemědělské ekonomiky, ekologie a životního prostředí až po energetiku, především oblast využití zbytkové biomasy.*
