Z intenzivních přívalových srážek dokáže krajina zadržet několik procent vody. Nejúčinnější systém k zadržování vody jsou nádrže, které zachytí až desítky procent dešťové vody. Uvedl to Tomáš Hrdinka z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka. Schopnost krajiny zadržovat vodu je podle něj v ČR neuspokojivá, v Česku ale ročně vzniká tisíce drobných opatření na zvýšení zadržení vody v krajině. Stav nasycení půdy vodou na území Česka zhodnotil Hrdinka k 3. červenci jako dobrý až nadprůměrný.
V Česku je podle údajů ministerstva zemědělství 165 přehradních nádrží, jejich celkový objem dosahuje více než 3,3 milionů metrů krychlových. "Vodu ale musí zadržovat zejména krajina. Zásadní je náležitá péče o zemědělskou půdu, zejména zvyšování obsahu humusu a ochrana před erozí, obnova meandrujících koryt vodních toků, rašelinišť a mokřadů," řekla Eva Jouklová, mluvčí Lesů ČR.
Lesy ČR v loňském roce zrekonstruovali nebo nově vystavěli 276 tůní, 1,4 kilometrů koryt a 53 vodních nádrží. Kromě toho také obnovují nebo hloubí mokřady či rašeliniště. Za poslední čtyři roky v Česku přibylo přes 1000 tůní o rozloze více než 16 hektarů.
I Hrdinka považuje za nutné k lepšímu zachycování vody dobře pečovat o krajinu. Šetrnější způsoby obdělávání půdy umožní zadržovat více dešťové vody a krajina s ní pak v bezesrážkovém období může hospodařit, doplnil Hrdinka. Kromě zlepšení stavu půdy by podle něj mělo v ČR vznikat také více menších a středních nádrží, které dokážou zachytit až desítky procent srážek, především pokud trvají delší dobu a nejsou příliš intenzivní.
"Zachycená voda může být z nádrží eventuálně využita, pokud je její kvalita obstojná," řekl Hrdinka. Lze ji podle něj použít jako pitnou, do průmyslu, energetiky nebo na zavlažování.*
