Velká výměra řepky ozimé spolu se zúženými osevními postupy nám často komplikuje její zařazení v osevních sledech. Řepku nedáváme do osevních postupů, kde může jako zaplevelující plodina nejméně čtyři následující roky škodit. Jsou to hlavně osevní sledy s cukrovkou, hořčicí bílou, mákem a kmínem.
Na těžkých půdách, za sucha a na bezorebné přípravě mohou být pro řepku problematické sulfonylmočoviny (např. Arrat, Logran, Grodyl, Granstar, Lintur) aplikované do obilnin. Tam, kde je vyšší dávka, je lépe řepku vůbec nepěstovat. Rizikovými se často stávají souvratě s utuženou půdou a častými překryvy postřiků.
O výnosech řepky rozhoduje především pěstitelská technologie. Proto nemá smysl pěstovat řepku, pokud do ní neinvestujeme alespoň 15 000 Kč/ha včetně režie. Ani ta nejlepší technologie by však nebyla úspěšná bez kvalitní práce agronoma spočívající především ve správném načasování vstupů.
Základem rovnoměrného vzcházení řepky je pole zbavené slámy. V případě ponechání je nezbytné slámu na krátko rozřezat či naštípat a zaorat společně s 20 t/ha kejdy nebo nejméně 30 kg N/ha (síran amonný lépe Amofos). Z hlediska fytosanitárního je vhodné zachovat mezi loňským řepkovištěm a letošním osevem asi 500 m vzdálenost pro snížení náletu velké řady škůdců a šíření některých chorob. Loňská řepkoviště musí být zaorána před vzejitím nové olejky.
Extrémní výskyt škůdců a expanze chorob mají počátek v zaorání výdrolu řepky až v druhé polovině září, kdy již dojde k infekci například od tak nebezpečné choroby, jako je Phoma lingam. O zaorání výdrolu je nutno požádat i sousedy, nejméně v okruhu 2 až 5 km.
Příprava půdy před setím
Principem přípravy půdy pro řepku je její co nejlepší vzejití a současně co největší omezení vzcházení výdrolu obilní předplodiny. Příprava půdy má být bez podmítky, ale s co nejlepším úklidem slámy, včetně kvalitního rozmetání plev při sklizni. Klasická podmítka na hloubku nad 6 až 10 cm výrazně zvyšuje riziko zaplevelení, hlavně výdrolem obilí, který vzchází ve vlnách. Zásadně máme volit čerstvou přípravu půdy, a to buď orební na 15 až 18 cm, nebo hluboké kypření na 15 až 20 cm a půdu okamžitě ošetřit různými drobiči, smyky, bránami nebo kompaktory.
Výsev musí následovat do jednoho dne (dvou dnů) po přípravě a zpravidla se osvědčí zaválení, ale pouze rýhovanými válci. Pokud setí připadne na třetí až čtvrtý den, je lépe jej o 14 až 19 dnů odložit do slehnutí půdy. Již se totiž vytvořily suché hrudky a ty vysají rosnou vodu, a proto řepka nevzejde. Naopak čerstvá orba vynese studenou půdu, na které se v noci sráží voda. Řepce pak stačí jen 1 až 2 dny na nabobtnání a za 4 až 6 dnů začne vzcházet.
Čerstvá orba i čerstvá minimalizace oslabují výdrol obilí a pomáhají vzejití řepky za sucha. Kombinace čerstvé přípravy půdy a ihned navazující předseťová aplikace Devrinol 45F + Treflan 48EC dokážou natolik potlačit výdrol obilí, že obvykle odpadá potřeba graminicidů.
Volba orebního či bezorebního způsobu zpracování půdy přes zdánlivou výhodnost minimalizací má vyznít pro orbu. Výjimkami jsou těžce zpracovatelné půdy se sklonem k hrudovitosti, nebo naopak půdy velmi lehké, mělké, kamenité. Tam kde není oráno, řepka nevytváří kůlový kořen a při deštivém podzimu silně trpí. Výsledkem nesprávné minimalizace je propad výnosů a nárůst výskytu škůdců a chorob. Podstatně příznivější výsledky pro růst kořenů a výnos semen dává hluboké kypření na 15 až 20 cm. Ale i zde není dosaženo efektu fytohygieny.
U většiny půdy bude řepka vděčná za aplikaci 300 kg/ha draselné soli a 200 kg/ha Kieseritu. Tato hnojiva dáme před orbou. Po obilní předplodině a na chudých půdách, zvláště pokud nebyla sebrána sláma, hnojíme min. 30 kg N/ha. Dusík nejlépe aplikujeme po orbě či kypření ve formě 150 kg/ha granulovaného síranu amonného či lépe Amofosu.
Ochrana proti plevelům
Nezbytným opatřením v pěstitelské technologii u řepky ozimé je ochrana proti plevelům, zvláště pak proti výdrolu obilní předplodiny. Každá herbicidní kombinace nebo herbicid musí mít dokonalou účinnost na svízel (Brasan, Butisan Star, Command, Galera, Treflan) a na heřmánkovce (Brasan, Butisan 400SC i Star, Devrinol, Galera, Lontrel, Sultan, Teridox), včetně dalších plevelů. Vynikající jsou vedlejší účinky na výdrol obilí (Devrinol, zčásti Command). Při bezhrudovité přípravě a dobrém úklidu posklizňových zbytků můžeme aplikovat preemergentní herbicidy, jako je Butisan 400SC, Sultan 50SC, Butisan Star, Command 36CS, Teridox 500EC. Při zhoršené přípravě půdy, nejistotě vzejití, je vhodné vůbec nedávat předseťové herbicidy typu Devrinol či Treflan, protože po zaorávce velmi omezují vzcházení a růst následně vysetého jarního ječmene. Není ani dobré dávat preemergentní přípravky, neboť by v případě zaorávky šlo o marnou investici. Proto se budeme orientovat na postemergenty, to je na Butisany a Sultan, které se dávají ve fázi děložních lístků plevelů asi do poloviny září. Nejspolehlivější ale bude vyčkat na čtvrtý list řepky a na 1. až 2. pár listů plevelů a od října aplikovat Galeru, včetně možné jarní aplikace. Podmínkou dobré účinnosti jsou noční teploty nad asi 8 °C po tři noci za sebou. Podobně se dá použít i Lontrel 300 (Cliophar 300 SL), který ale nehubí svízel. V případě bezorebných systémů volíme preemergenty, jen pokud je pole bez významnějších posklizňových zbytků. To platí i pro hrudovitou přípravu. Obecně dáme přednost postemergentům. Naopak to bude u kvalitní orebné přípravy. Upřednostníme předseťové přípravky, případně preemergenty.
Po ústupu Pradone Kombi či Clerdone z trhu není k dispozici žádný herbicid, který by současně řešil dvouděložné plevele i výdrol obilí. Proto téměř vždy, kromě kombinace čerstvé orby s předseťovou aplikací Devrinol+Treflan, je nutné ještě před začátkem odnožování aplikovat na výdrol obilní předplodiny graminicid. Graminicidy budeme plánovat asi na polovinu září, konkrétně na dobu, kdy má výdrol obilí dva, nejvýše tři listy, tedy na dobu jeho plného vzejití, dobrého rozvoje, ale ještě před zesílením odnožením. Výtečné zkušenosti máme s Gallantem Super (0,4 až 0,5 l/ha), Fusiladem Forte 150EC (0,5 l/ha) a Panterou 40EC (0,7 až 1 l/ha), případně Targou Super EC (1 l/ha).
Osivo a odrůdy
Výsevek při optimální přípravě půdy i podmínkách vzejití má být 50 až 60 klíčivých semen na 1 m2. Pokud má odrůda intenzivní podzimní rozvoj či je velmi vzrůstná (velkosemenné hybridy typu Artus, Baldur nebo další hybridy jako Exagone, Executive, Hornet, Saphir, linie Baros, Laser, Labrador, Orkan), vystačíme se 40 – 50 klíčivými semeny/m2. U nižších odrůd (Catalina, Jesper, Ontario, Navajo, Smart, Californium, Liprima, Mohican, Olpop a polotrpaslík PR45D03) vyséváme asi 60 až 70 klíčivých semen/m2. Za každý týden před (po) agrotechnické lhůtě se ubírá (přidává) 10 semen/m2. Jen optimální hustota mezi 25 až 40 rostlinami na 1 m2 zajistí efektivní využití dalších vkladů, hlavně dusíkaté výživy. Při hustotě 60 a více rostlin na 1 m2 například nemá smysl zvyšovat dávku N nad 130 – 150 kg N/ha, rostliny si vzájemně konkurují a přírůstek výnosu je pak minimální.
Termíny setí jsou podle výrobních oblastí a pěstitelského systému od 10. 8. (horské oblasti) přes 20. – 25. srpen na vysočinách do 31. 8. – 5. 9. v nížinách. Lepší je „předčasné setí“ asi týden před agrotechnickou lhůtou. Jasnou podmínkou pak ale je snížení výsevku na 40 až 50 semen/m2. Naopak při výsevu o týden později proti lhůtě se vyseje 60 až 80 semen/m2 bez ohledu odrůd a hybridů. Kde je sucho, vyséváme kdykoliv v srpnu podle předpovědi počasí a vláhových podmínek. V závislosti na skutečném termínu setí se upraví výsevek.
Při výběru odrůd je potřeba posuzovat vedle výnosu i ranost, přezimování, odolnost k chorobám a k poléhání, ale také jejich reakci na intenzitu pěstování.
l K nejlépe přezimujícím odrůdám patří: Aplaus, Jesper, Liprima, Navajo, Odila, Oksana, PR45D03, Rasmus.
l Liniové odrůdy Californium, Cando, Catalina a Navajo stejně tak jako hybridy Exagone a Executive dobře vzchází i v sušších podmínkách.
l Z pohledu zvládnutí sklizňové špičky je důležité vysévat odrůdy rané až středně rané pro zahájení sklizně a pozdní pro její ukončení (viz tab. 1), přičemž základem by měly být odrůdy polorané až polopozdní.
l Odrůdy Aviso, Eleonore, Jesper, Labrador, Manitoba, Mohican, Nectar, Smart jsou odolnější k houbovým chorobám, především k chorobám předčasného dozrávání.
l Významným hodnotícím kritériem je i nižší vzrůst, např. ES Bourbon, Californium, Cando, Caracas, Digger, Expander, NK Fair, Labrador, Mohican, Navajo, NK Nemax, Oksana, Olpop, Omaha, Ontario, Opus, Siska, Slogan, Smart a Viking.
l Se vzrůstem úzce souvisí i odolnost k poléhání. V pokusech nám nejméně polehly odrůdy – Astrid, Aviso, Nectar, Olano, Rasmus.
l Nejvyššího výnosu semen při intenzivní variantě dosáhly v roce 2005/6 na poloprovozních pokusech odrůdy Ontario, Labrador a hybrid Vectra. Při standardní variantě k nejvýnosnějším odrůdám patřila linie Ontario a hybridy Executive a Vectra. Z novinek vedle již zmíněných (Executive a Vectra) velmi dobrých výsledků dosáhl hybrid Exagone a linie Liprima.
V předchozím roce 2004/2005 výnosově zazářil z liniových odrůd Jesper a z hybridů Spirit. Výsledky potvrzují, že každý rok přeje jiným odrůdám. Přehled nejvýnosnějších odrůd za poslední čtyři roky v poloprovozních podmínkách uvádí tabulka 2. V maloparcelkových pokusech při intenzivní variantě jasně v roce 2005/2006 zvítězily hybridy: PR46W31, ES Saphir, Vectra a PR46W10. Ve standardní variantě k nejvýnosnějším odrůdám patřily: Vectra, Baldur, ES Astrid a ES Saphir.
l Na vyšší intenzitu pěstování v roce 2005/2006 nejvíce reagovala odrůda Exagone, která v intenzivní variantě dosáhla o 0,379 t/ha většího výnosu semen než ve variantě standard. Obdobně zvyšovaly při intenzitě výnos i další odrůdy: Labrador (o 0,354 t/ha), Ontario (o 0,351 t/ha) a Californium (o 0,300 t/ha).
Odrůdy k doporučení
Každý pěstitel nad 20 ha by se měl zaměřit na více odrůd. Vedle dvou až tří ověřených odrůd by měl každoročně vyzkoušet jednu až dvě novinky. Jsou odrůdy pro sucho, pro chudé půdy, pro ranou a pozdní sklizeň, pro velmi intenzivní podmínky, pro ověření novinek. V tabulkách 3 a 4 jsou základní doporučení pro výběr odrůd pro zásev 2007/2008.
Při vlastním výběru odrůdy platí řada zásad, např.:
l Hybridní odrůdy vysévám jen tehdy, pokud jsem ochoten do řepky investovat nad 20 tisíc Kč/ha s očekávanými výnosy přes 3 až 3,5 t/ha.
l Na chudých půdách, na pískách, tam kde jsou přísušky, nebo kde dám méně než 130 kg N/ha, nebudu vysévat žádné vzrůstné odrůdy ani hybridy.
l Nikdy se neorientuji pouze na jednu odrůdu, protože neznám budoucí vývoj počasí. Vždy se ale odrůdy snažím členit podle ranosti, když rozhodující podíl mají mít odrůdy polorané až polopozdní.
l Z novinek zkusíme Baros, Liprimu, NK Fair, které jistě nezklamou. Hybridní polotrpaslík od Pioneer PR45D03 určitě patří k „povinným“ zkouškám.
Skvělá je i možnost kupovat osivo na kilogramy, bez výsevních jednotek, třeba i nemořené, protože pěstitel nad 500 – 550 m n. m. moření nepotřebuje. Tak rozumně a liberálně se dosud choval Limagrain Central Europe Cereals u odrůdy Jesper, v roce 2007 budou i další. Také je nutno vědět, že jen firmy Limagrain Central Europe Cereals, Soufflet, Syngenta, Bor, Selgen svým odrůdám a schopnostem věří natolik, že jdou vlastní cestou a finančně nezatěžují každý kilogram osiva.
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QF3246 Pěstitelské technologie pro hlavní liniové a hybridní odrůdy řepky ozimé při různé intenzitě vstupů.
Ing. David Bečka, Ph.D.
prof. Jan Vašák, CSc.
Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů, katedra rostlinné výroby
