Zemědělský svaz ČR a Agrární komora vyzvaly vznikající vládu koalic Pirátů a Starostů a Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) ke zvýšení spolufinancování evropské zemědělské politiky za státního rozpočtu. Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by se mělo zvýšit spolufinancování na 65 procent ze současných 35 procent. Vyšší kofinancování přispěje k posílení konkurenceschopnosti českých zemědělců a potravinářů. Současně může pomoci při naplňování cílů vyplývajících ze Zelené dohody pro Evropu, sdělil Doležal. Svaz navrhuje spolufinancování ze 70 procent.
Nová vláda si dala do programového prohlášení, že zajistí kofinancování evropského rozvojového programu minimálně ve stejné výši jako doposud. "Tyto prostředky musí skutečně mířit na náš venkov," dodává dokument. To je ale nedostatečné i podle agrárního analytika Petra Havla. "Mělo by se zvýšit – ne však jako 'bianco šek' navýšení peněz v programu rozvoje venkova, ale navýšení by se mělo týkat předem vyjmenovaných oblastí, které skutečně rozvoj venkova zajistí – například vyšší podpora ekologického zemědělství, nebo znevýhodněných oblastí," dodal. Zemědělský svaz rovněž nevidí důvod ke zmenšování půdních bloků, jak ve svém programovém prohlášení uvádí vznikající vláda. Podle Havla se dá očekávat, že v následujících letech bude vládní politika více podporovat evropský model zemědělství, který je založen na podpoře rodinných, menších a mikro zemědělských podniků. Dalším citlivým bodem jsou dotační limity na jeden podnik. Doležal s tzv. zastropováním nesouhlasí, lepší by podle něj byla platba na první hektary. "V ČR i soukromí zemědělci hospodaří na několikanásobně větších výměrách ve srovnání s jinými státy Evropské unie. Existují pro to historické důvody. Vznik zemědělských družstev v padesátých letech minulého století znamenal zpravidla zpřetrhání vazeb k půdě a po navrácení polí vlastníkům už tady takový zájem o samostatné hospodaření nebyl," uvedl. Podle ekologů z Hnutí Duha řeší program konkrétně ozdravení českých lesů, horší je to u závazků k půdě, které se objevovaly v předvolebních programech. "Utrpěl zejména program PirSTAN, z kterého vypadlo mnoho důležitých prvků, jako je rozvoj ekologického zemědělství na orné půdě. V tuto chvíli máme většinu ekologického zemědělství na loukách a pastvinách, efekt snižování environmentální zátěže je tak omezený," uvádí hnutí.*
