Rozhovor s Ladislavem Skopalem (ČSSD), předsedou zemědělského výboru Poslanecké sněmovny
Zemědělci, kteří ve středu v Praze demonstrací poukázali na svou neutěšenou situaci, dorazili také do sněmovny. Co jste jim slíbil za zemědělský výbor?
Už dříve jsme hledali možnosti, jak pomoci zemědělcům v oblastech zasažených povodněmi a také jak celkově posílit zemědělství. Zatím se podařilo prosadit pouze zvýšení zdrojů pro zemědělský rozpočet na příští rok o 1,5 miliardy korun. Teď se snažíme od ministerstva financí získat dalších 600 milionů korun pro poškozené záplavami. Určitě budeme bojovat o posílení přímých dotací na rok 2003, protože tyto podpůrné programy se nám zdají nedostatečně finančně podložené.
V červenci, když jste se stal předsedou výboru, jste prohlásil, že chcete pro resort získat pět miliard korun navíc. Pak přišly deště a povodně. Jak byste svou finanční představu poupravil?
Zatím je tu 1,5 miliardy korun navíc. Prosazuji však i jiné kroky, které by zemědělcům mohly přinést další peníze. Třeba aby intervenční fond vyvezl sto tisíc tun potravinářské pšenice. Dnes jsou tu vysoké zásoby, mlynáři nenakupují. Vývoz prvních sto tisíc tun státního obilí by byl prvním impulsem k oživení trhu i ke zlepšení ceny potravinářské pšenice, která je dnes pod výrobními náklady. Kdyby pěstitelé mohli prodat uskladněné obilí, získali by nějaké peníze.
Zemědělský výbor se ve čtvrtek zabýval složitou situací v zemědělství. K čemu dospěl?
Jednak jsme doporučili vládě, aby uvolnila dalších 600 milionů korun na krytí povodňových škod. Výbor podpořil rovněž můj návrh vládě, aby rychle řešila kritickou situaci zemědělství. Obě usnesení byla schválena jednomyslně. Poslanci za ČSSD a KSČM prosadili třetí požadavek, aby vláda ustavila krizovou skupinu ze zástupců MZe, sněmovny a nevládních organizací, která navrhne další postup při řešení kritického stavu odvětví.
Čím konkrétně má vláda podle vás urychleně pomoci zemědělství?
Aniž by se čekalo na rozhodnutí krizové skupiny, mohl by třeba intervenční fond vyplatit vyšší platbu na hektar orné půdy. Představa je alespoň 700 či 800 korun, což sice není požadovaných 1200 korun, ale chtěli jsme dát reálné návrhy. Na vyšší platby prostě peníze nejsou.
Nelíbí se vám pokrácení přímých dotací. Které dotační tituly budete chtít ve výboru finančně posílit?
Určitě by se měly zvýšit zdroje na podporu mladých zemědělců. Nikoli 20 milionů korun, jak navrhuje ministerstvo, ale nejméně 60 či 80 milionů. Připomínky máme rovněž k dotacím krav bez tržní produkce mléka, které chce MZe snížit o 65 milionů korun proti loňsku. Dále se budu snažit rozšířit podporu pojištění zemědělců, a to zejména v rostlinné výrobě, což zatím nebylo. V ministerském návrhu mi chybí i podpora restrukturalizace vinic, která je obvyklá v EU. Když tento dotační titul nezařadíme, nedostanou vinaři příští rok od státu ani korunu na rozdíl od letošních 200 milionů korun. Je tu sice vinařský fond, ten ovšem od státu nedostane dotace, ale půjčku. To je nutné rozlišovat.
Jak chcete sehnat více peněz? Pokrátíte jiné tituly, nebo víte o jiných zdrojích?
Z jiných titulů prostředky nemíníme převádět, ale chceme je najít jinde, podobně jako v minulých letech. Netvrdím, že v Pozemkovém fondu, který se částečně vyčerpal na odškodnění po povodních. Návrh přímých dotací jsem teprve dostal, takže více budu schopen říci později.
