Hospodářský výsledek českého zemědělství včetně dotací nestačí ani na prostou obnovu výrobních procesů a rozměr odvětví se dále snižuje. Důvodem jsou mimo jiné vyšší podpory ve starých členských EU a v Polsku, a také opožďování programů nepotravinářského využití zemědělské produkce. Shodli se na tom zástupci zemědělců na sněmu Agrární komory ČR, který se konal minulý týden ve Velké Bystřici.
Přestože Česká republika měla v minulém roce výrazně kladné saldo zahraničního obchodu, v agrárním zahraničním obchodě tomu bylo naopak. „Jestliže v roce 2001 činil bilanční schodek agrárního obchodu 19,7 miliardy korun, v minulém roce to již bylo 32,7 miliardy korun a krytí dovozu vývozem bylo pouze ze 70,7 procenta. Za tímto zvýšením se skrývají dovozy masa, sýrů a dalších výrobků, zejména pro nadnárodní obchodní řetězce, konstatoval prezident Agrární komory ČR Jan Veleba s tím, že proto je třeba obhajobu českého zemědělství posílit.
Předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský se ohradil proti některým názorům, že ČR dováží z Rakouska vepřové maso, které vyvezla v živém. Jestliže vloni celkový export masa představoval asi 750 milionů korun, dovoz se pohyboval přes pět miliard korun, tak to není ani možné, ilustroval. „Je to otázka globální a je třeba se tím zabývat,“ prohlásil.
Ministr zemědělství Petr Gandalovič na sněmu deklaroval připravenost resortního ministerstva vyjít vstříc českým zemědělcům. Ocenil, že při protestech na hranicích s Rakouskem nedošlo k narušení vztahu s touto sousední zemí. „Myslím si, že je to dobře, i když problémy dovozů potravin, zejména masa stále přetrvávají,“ řekl s tím, že je nutné si ujasnit představy zemědělců, zpracovatelů i řetězců. Podle něj je třeba přesvědčit spotřebitele o tom, aby více dbali na kvalitu potravin. Regulace trhu podle něj není možná. „Konkrétním nástrojem, jak uvést do širšího povědomí veřejnosti kvalitní potraviny českého původu, je značka Klasa,“ řekl. Dodal, že na tuto značku v současnosti připadá rozpočet 200 milionů korun, což nepovažuje za malou částku.
Jirovský poznamenal, že za problematickou situaci, ve které se zemědělci nacházejí, si zemědělci mohou trochu sami. „Za minulý rok založili 370 nových odbytových družstev a tím oslabili centrální odbytová družstva,“ konstatoval. Podle něj tak nefungují regulační mechanismy, kterými měla tato seskupení být. „Jestliže se chtějí prvovýrobci prosadit v řetězcích, měli by podporovat zpracovatele, kteří investovali do technologií a jsou schopni platit ceny jako v Německu a Rakousku,“ sdělil. Stát by k tomu měl přispět pravidelným kontrolováním potravin.
Veleba upozornil, že v důsledku nezahájení programu povinného přimíchávání bioložky do pohonných hmot se může letos vytvořit velmi složitá situace v odbytu řepky. „Jestliže loni bylo sklizeno 880 tisíc tun, letos lze podle dosavadních předpokladů očekávat úrodu vyšší než milion tun,“ konstatoval. Odbyt MEŘA je podle prezidenta komory také negativně ovlivněn postupným zaváděním spotřební daně na energii z obnovitelných zdrojů, které letos začalo v Německu. „Proto musíme nasadit všechny páky k dřívějšímu startu programu biodiesel než k Novému roku,“ prohlásil Veleba. Gandalovič zopakoval, že posunutí termínu pro přimíchávání o půl roku je dáno potřebou vytvořit kontrolní mechanismus, aby nedocházelo k daňovým únikům.
K diskutované otázce plateb top-up ministr doplnil, že ČR nemůže dále zachovávat jejich původní systém v nezměněné podobě. „Devět z deseti nových členských zemí přistouplo na oddělení platby od produkce a my jsme nebyli schopni to dále udržet,“ řekl s tím, že nyní se diskutuje o referenčním období, ze kterého by se mělo vycházet, zda konec minulého roku nebo zda se podaří prosadit letošní 31.březen. Dosud se národní doplatky poskytovaly na hektar orné půdy. Zvláštní zvýhodněné platby byly na ohrožené komodity – len, škrob, chmel a na velkou dobytčí jednotku (VDJ), a to podle skutečného stavu v daném roce. Změna systému spočívá v tom, že místo sazeb na skutečnost běžného roku, budou stanoveny sazby podle určitého předchozího období. „Určitě se najde řada chovatelů, kteří své chovy zruší a budou brát platbu na VDJ dál, i když už VDJ nebudou mít. Na druhé straně to uvolní prostor pro chovatele, kteří zainventovali a na chovu skotu profitují. Otázkou je, jaký poměr mezi nimi bude,“ řekl k tomu Veleba.
