Mák pěstovaný v České republice vykazuje dobrou kvalitu, a proto získává přednost před mákem produkovaným v jiných částech světa, především Turecku. Turecký mák je hlavním konkurentem na trhu, především v objemu produkce, ale nemůže konkurovat kvalitou semene. Česká republika je tak hlavním světovým producentem makového semene a je i nositelem evropských a světových cen.
Stále častěji se můžeme na polích v Čechách i na Moravě setkat s pohlednými rostlinami máku setého. Mák nahradil plodiny tržně méně úspěšné i plodiny zasažené reformou společné zemědělské politiky Evropské unie (například cukrovku). Plochy se uvolnily rovněž po krmných plodinách, protože klesající počet hospodářských zvířat nestačí tolik krmiva spotřebovat.
Český mák vyniká především čistotou, zrno nebývá znečištěno alkaloidy, k čemuž dochází při sklizni odrůd s vysokým obsahem morfinu, které se u nás nepěstují. Konkurencí nejsou ani ostatní evropské státy, kde pěstování mělo dříve tradici, jak je zřejmé z přehledu v následující tabulce.
Vinu na tom mají překážky vytvořené v některých zemích v důsledku obav z šíření návykových látek, částečně i zhoršující se klimatické podmínky, zejména větší sucho na počátku vegetace v jarním období. Dalším důvodem je náročnost pěstování – pokud nedošlo k zavedení velkovýrobních technologií.
Ke snížení pěstitelských ploch máku přispěl ve své době i systém přímých plateb uplatňovaný v evropských zemích původní patnáctky až do konce roku 2004. Přímé platby se poskytovaly na hektar orné půdy, na které byly pěstovány stanovené plodiny. Mák mezi ně nepatřil. Přestože tato podmínka padla přechodem na platbu na farmu v roce 2005, nedošlo k výraznějšímu navýšení rozlohy máku. Čeští pěstitelé měli od roku 2003 do roku 2007 určitou malou výhodu v dotacích na bezpečné pěstování máku poskytovaných z národních prostředků. Dotaci získali, pokud doložili, že splnili všechny požadavky související s bezpečným nakládáním s makovinou.
V roce 2007 skončilo pro Českou republiku přechodné tříleté období, po které si státy přistoupivší k Evropské unii mohly zachovat dotace existující v době přistoupení. Dotace na pěstování máku byla v roce 2007 vyplacena naposledy, protože ČR nesplnila přísné podmínky stanovené pro poskytování národních dotací. Z prostředků Evropské unie získávají pěstitelé platbu na plochu zemědělské půdy SAPS, tedy i plochu, na které je pěstován mák, a k této platbě náleží i dorovnání z národních prostředků, tzv. top-up.
Produkce, ceny a export máku
V Čechách byl mák pěstován především na semeno sloužící jako poživatina, případně se využíval v malém měřítku i pro lisování oleje. Výroba léků z makové slámy měla až druhořadý, i když důležitý efekt. Na počátku minulého století činila v Československu osevní plocha máku necelých 8000 hektarů. Postupně se rozrůstala až na 31 000 hektarů v roce 1946, dále s menšími výkyvy následoval pokles na plochu menší než 8000 ha v roce 1989. Od roku 1990 se začala osevní plocha máku zvyšovat a v roce 1994 se poprvé po dlouhých letech opět přiblížila 30 000 hektarů. Na této úrovni se udržela, nebo ji o něco překonala s výjimkou let 1996 a 1997 až do roku 2004.
V následujících čtyřech letech se osevní plocha máku setého skokově navýšila. V marketingovém roce 2004/2005 při dosažení hektarového výnosu 0,9 t bylo z 27 600 hektarů sklizeno celkem 24 800 tun makového semene.
Velmi dobré odbytové možnosti a stále rostoucí ceny zemědělských výrobců ovlivnily pěstitele, kteří pro marketingový rok 2005/2006 oseli mákem 44 600 hektarů a při vysokém hektarovém výnosu 0,82 t sklidili celkem 36 400 tun makového semene. Průměrná cena pro výrobce dosáhla 28 253 Kč za tunu.
Výrazně se zlepšující ekonomické výsledky a stále se zvyšující požadavky trhu ovlivnily pěstitele, kteří pro marketingový rok 2006/2007 zaseli plochu o 13 200 hektarů větší než v předchozím roce, celkem tedy 57 800 hektarů. Celková produkce makového semene z této plochy však vzhledem k malému hektarovému výnosu klesla na 31 600 tun.
Přestože se vývoz makového semene co do množství mírně snížil, zvýšila se jeho vývozní hodnota i cena pro výrobce. Ta za marketingový rok 2006/2007 dosáhla v průměru 38 290 Kč/t. Vývoj počasí v jarním období ovlivnil rozlohu sklizňových ploch roce 2007. Mákem bylo oseto více než 58 900 hektarů, ale část ploch musela být v důsledku sucha zaorána. Sklizňová plocha klesla na 56 900 hektarů. Při průměrném hektarovém výnosu 0,58 t bylo sklizeno 33 100 tun makového semene. Cena pro výrobce v tomto marketingovém roce rostla do rekordních výšek a dosáhla 68 822 Kč/t.
Mák je v ČR plodinou vykazující dlouhodobě vysoký podíl exportu na produkci, protože domácí spotřeba se pohybuje pouze mezi čtyřmi až pěti tisíci tunami. Významným odbytištěm našeho máku jsou evropské státy s obyvatelstvem slovanského původu nebo ovlivněné slovanskou kuchyní a zámořské země, kde žijí slovanští vystěhovalci. Ve statistice zahraničního obchodu figuruje mezi největšími importéry máku na prvním místě Polsko, následováno Ruskou federací, Německem, Rakouskem a Nizozemskem.
Součástí produkce máku setého je makovina. Jedná se o makovice s co nejmenším zbytkem stonku. Makovina se zpracovává ve farmacii, kde slouží k výrobě léků, zejména morfinu. Přestože je v současné době Česká republika v pěstování máku světovou jedničkou, makovinu nezpracovává, ale makovina tvoří významnou součást českého zahraničního agrárního obchodu.
Hitparáda odrůd
Jak už bylo uvedeno výše, v České republice se pěstují odrůdy máku s hlavním určením pro potravinářské užití a pro toto užití máku bylo zaměřeno šlechtění. Za první republiky se mák šlechtil na řadě šlechtitelských pracovišť. Z nich některá vešla do historie odrůdami vyšlechtěnými v té době a pěstovanými po dlouhá desetiletí.
Je třeba vzpomenout téměř legendární odrůdu Hanácký modrý vyšlechtěnou v roce 1934 na Šlechtitelské stanici Horní Moštěnice a vyškrtnutou ze seznamu odrůd povolených k pěstování po velkých diskusích až v roce 1980.
Jednalo se o odrůdu s výrazně blankytně modrým semenem velmi dobře uplatnitelnou na zahraničních trzích, právě pro barvu semene, ale s nižším výnosem. Hanácký modrý výnosově překonaly odrůdy vyšlechtěné v osmdesátých letech s našedlou barvou semene, a proto tolik obchodníky nevyhledávané. Druhá významná odrůda Azur (1928 až 1973) z období první republiky zaostala v délce povolení pro pěstování za předchozí odrůdou pouze o jeden rok.
Z dalších odrůd vyšlechtěných českými šlechtiteli je třeba zmínit Amarin ze Šlechtitelské stanice Čelechovice z roku 1975 a odrůdu Modran (1969) ze Šlechtitelské stanice Chlumec nad Cidlinou.
Po roce 1977 šlechtění máku v Čechách skončilo a probíhalo pouze na Slovensku ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby Piešťany – Šlechtitelské stanici Malý Šariš. Z tohoto pracoviště pochází většina odrůd pěstovaných v současné době na českých polích. Jedná se o odrůdy Gerlach, Maraton, Major, Malsar, Opal a Bergam.
Po vzniku samostatného Slovenska zahájila opětovně šlechtění v Čechách firma Oseva PRO, s. r. o., na svém odštěpném pracovišti ve Výzkumném ústavu olejnin Opava. Zde se podařilo vyšlechtit celou řadu zajímavých, především bělosemenných odrůd pod názvy Sokol, Racek, Orel, ale i odrůdu s okrovou barvou semene Redy. Jedná se o odrůdy nové, zatím s malým zastoupením na pěstitelských plochách. Tyto odrůdy by však pro svoji oříškovou chuť měly nalézt uplatnění při výrobě cukrářských specialit. Zatím na větší rozšíření pěstitelských ploch ještě čekají. Projevující se výrazný zájem obchodních firem z Indie o bílý mák by jeho rozšíření mohl napomoci, ale příprava dodávek a realizace těchto obchodů, pokud nemají být riskantní, je dlouhodobá.
Snaha zvýšit uplatnění makoviny získané při pěstování máku v Čechách ve farmaceutickém průmyslu vede k pokusům rozšířit pěstování některých polských a maďarských odrůd, obsahujících v makovině vyšší procento morfinu. Farmaceutické firmy s ohledem na rentabilitu výroby makovinu s vysokým obsahem morfinu požadují. Odrůdy vhodné k těmto účelům ale většinou výnosem semene nedosahují v převážné míře úrovně pěstovaných slovenských odrůd. Pěstitelé proto vždy musí rozvažovat, zda se tržba za prodej makoviny vyplatí i při nižším výnosu semene máku. V úvahu je třeba vzít i možné větší znečištění semene máku alkaloidy při sklizni a zhoršené odbytové možnosti v takovém případě.
Klíčové informace
- Mák se zařadil mezi komodity úspěšné na trhu, jeho sklizňové plochy i cena se v poslední době podstatně zvýšily.
- Ekonomická úspěšnost produkce máku byla a je ovlivněna rovněž příznivými náklady na založení porostu a pěstování plodiny.
- Makové semeno z České republiky je čisté, bez alkaloidů a kvalitou tak patří do absolutní světové špičky. Tomu odpovídá také jeho export do zahraničí.
Ing. Jitka Potměšilová
Ministerstvo zemědělství ČR odbor rostlinných komodit oddělení polních plodin
