Pekaři by si s vysokými cenami surovin a energií poradit dokázali, ale nedokážou si moc dobře poradit s nestabilitou a nejistotou. Uvedl to majitel Pekařství Balabán z Veverské Bítýšky na Brněnsku Jiří Balabán. Od loňského podzimu se náklady v jeho pekárně zvýšily o 75 procent, ceny pečiva za tu dobu v průměru zvýšil o 33 procent. Podle jeho názoru však není dobře, že základní potravina, jakou je chléb, takto zdražuje a mnohé samoživitelky už se rozhodují, zda dětem koupit místo půlky jen čtvrtku chleba. Stát přitom podle Balabána má nástroje, které nebudou mít citelný dopad na rozpočet a dokážou naopak výrazně pomoct.
"Jako Svaz pekařů a cukrářů jednáme s Potravinářskou komorou a Hospodářskou komorou a jsme vděčni všem, kdo nám pomáhá upozornit na naše problémy, aby zákazníci věděli, že pekař je ten poslední, který by na současné situaci vydělával. Jednáme samozřejmě také s ministerstvem zemědělství, ale jeho reakce je nulová. Nevím, jestli chtějí lidi čím dál víc naštvat," poznamenal Balabán. I když na druhé straně připustil, že po předchozí vládě Andreje Babiše (ANO), již označil za rozhazovačnou, zůstaly dluhy, které je potřeba splácet. Nejjednodušší varianta, jak pečivo zlevnit, je podle něj ta, kdy stát zaručí pekařům cenu mouky. "Pro pekaře je nepochopitelné, že i když je ČR soběstačná a je exportérem obilí, proč platíme ceny, jaké jsou na burze a které jsou spekulativní. Vždyť ještě loni zemědělci prodávali tunu přesnice za 4500 korun a teď ji prodávají za 11 000 či 12 000. Přitom lze snadno spočítat, kolik mouky ročně pekárny spotřebují, a stát by jim toto množství mohl za stabilní cenu dodat. Máme sklady hmotných rezerv, z nichž se stejně musí po čase obilí či mouka uvolnit na trh," řekl Balabán. A rázem by podle něj ceny pečiva mohly výrazně klesnout, aniž by to státní rozpočet pocítil. Poznamenal však, že jediné, co ministerstvo zatím udělalo, je to, že si "posvítí na výši marží v řetězcích". Druhým nástrojem by mohlo být snížení DPH na vybrané základní potraviny, která činí v Česku 15 procent, v okolních zemích se většinou pohybuje mezi pěti a osmi procenty. Na pultech by byl tento pokles snadno kontrolovatelný, doplnil pekař.*
