Nedostatek pracovních sil v posledních letech významně zasahuje i do odvětví živočišné výroby. Jednou z cest, jak se s problémem vypořádat, může být automatizace některých procesů. Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně navrhli systém automaticky řízeného pohybu dojnic ze stáje do místa dojení a zpět, který nejenom šetří lidem čas, ale zároveň přispívá i k větší pohodě zvířat. Informuje o tom tisková zpráva univerzity.
„Chov dojnic s produkcí mléka je jedním z nejsložitějších výrobních procesů, který vyžaduje velké množství lidské práce. Cílem našeho projektu bylo vytvořit takové technologické zařízení, které by zajistilo řízený přesun dojnic ze stájí do dojírny a zpět bez nutnosti využití lidského faktoru,“ říká proděkan Agronomické fakulty MENDELU Daniel Falta. V běžném provozu musí krávy do dojírny nahánět zaměstnanci podniku. Vědci testovali a zavedli do provozu variantu, kdy se v čase vyhánění zvířat na dojení spustí ve stáji řetízkový pás, který se za doprovodu zvukové signalizace začne pomalu posouvat z jedné strany sekce na druhou, směrem k automaticky otevírané brance vedoucí do dojírny. Krávy tak bez lidské asistence samy přejdou na zvolené místo a teprve v dojírně se poprvé setkají s člověkem.
Nejenom že se tak ušetří lidská práce, ale navíc mají krávy na přesun více klidu. Přítomnost člověka má totiž v mnohých případech spíš negativní efekt. „Zaměstnanci někdy sami bývají nervózní, což se projevuje tak, že třeba na zvířata křičí nebo s nimi nevhodně zacházejí. Právě eliminace stresu je přitom pro chovy dojeného skotu klíčová. Vyvolaný stres negativně působí na produkci mléka u krav v laktaci. Vedle toho při snahách o rychlý přesun mohou zvířata častěji upadnout a zranit se nebo si například poškodit paznehty,“ vyjmenovává vědec.
Nový systém spustili experti přesně před rokem. „Už nyní je jasné, že se automatizace osvědčila. Hlavní výhodou je celkové zklidnění krav při přesunu. Potvrdil se tak náš teoretický předpoklad, že díky automatizaci budou zvířata ve větší pohodě. Krávy neberou stroj jako agresora, což mnohé usnadňuje,“ říká Falta. Celý proces přeučení se na nový systém netrval kravám déle než týden, protože většina z nich reagovala už na samotné otevření branky a důležitý pro ně byl i obvyklý čas dojení.*
