Podoba vládní pomoci kvůli drahým energiím pro velkoodběratele elektřiny a plynu, kterou ve středu představila vláda, je podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala spíše nejasná. Zemědělské podniky spadají jak mezi maloodběratele, tak i velkoodběratele. Firmy budou muset stále platit vysoké účty a až poté se dozvědí, zda dostanou kompenzace. Podmínky dočasného krizového rámce jsou velmi komplikované a administrativně náročné, což může podniky odradit od žádání kompenzací. Doležal to řekl na dnešním protestním setkání proti dotační politice vlády a EU. Řešení by se podle něj mělo hledat na evropské úrovni, kde se uvažuje o stanovení maximálních cen pro průmysl.
Vládní plán pomoci pro velkoodběratele elektřiny a plynu ve středu představil předseda vlády Petr Fiala (ODS), stát mezi podniky rozdělí 30 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela (za STAN) řekl, že se počítá s pomocí zhruba pro 8000 podniků a energeticky náročných firem bude maximální podpora činit 200 milionů korun, ostatní budou moci získat nejvýše 45 milionů korun. Podpora se podle něj bude týkat zejména firem ze zpracovatelského průmyslu, dále těžebního průmyslu, zemědělství i lesnictví. Uvedl také, že stanovení maximálních cen energií pro firmy neumožňuje evropská legislativa.
Doležal upozornil na to, že některé zemědělské podniky budou spadat částečně pod maloodběratele i velkoodběratele. "To, co bude spadat do většího odběru, má jít pravděpodobně cestou kompenzací. To znamená, že budeme platit vysoké účty za elektrickou energii nebo za plyn a na konci roku se možná dozvíme nějaké kompenzace," řekl. Podmínky takzvaného dočasného krizového rámce, se kterými se komora měla možnost seznámit, jsou podle Doležala velmi komplikované a může se stát, že velká část nejen zemědělců, ale i podnikatelů v průmyslu o pomoc nebude moci žádat nebo to pro ně bude tak administrativně náročné, že je to od žádosti o kompenzace odradí.*
