Československá obchodní banka ve spolupráci s předními českými odborníky zpracovala sérii televizních pořadů zaměřených na udržitelné postupy v zemědělství s cílem snížení materiálových a energetických vstupů včetně produkce CO2. První díl dostupný na TV Zemědělec a YouTube pod hlavičkou ČSOB otevírá téma půdoochranných opatření se zaměřením na retenci vody v půdě, organiku v půdě a možnosti zamezení půdní eroze.
Vsakovací testy v pořadu porovnávají situaci na třech odlišných stanovištích – kukuřice po klasické přípravě půdy versus technologie přímého výsevu kukuřice a slunečnice do vymrzlých/chemicky odstraněných meziplodin. „Připravili jsme si několik ukázek toho, jak povrch půdy, technologie zpracování půdy a samozřejmě i porost hlavní plodiny a meziplodin ovlivňují zasakování vody do půdy a preferenční cesty vody,“ uvedl doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D., z České zemědělské univerzity v Praze (ČZU).
Na prvním stanovišti se doc. Kroulík zaměřil na klasickou technologii zakládání porostů – orba, předseťová příprava a následné setí. Na profilu půdy byla ke znázornění preferenčního toku vody využita metoda modré infiltrace (tok vody je zaznamenán modrým potravinářským barvivem). Typické pro orbu je podle odborníka zasakování a preference cest po hřbetech skýv po prodělané orbě. „Vidíme přítomnost jednotlivých skýv, které na sebe byly naloženy a které umocňují tok vody. Kořeny kukuřice preferují právě praskliny, kde voda je, ale brání jí to rozrůstání kořenového systému a obsazení většího prostoru,“ vysvětlil doc. Kroulík. Poukázal také na meziřádek, kde zasakování vody do profilu bránila velmi jemná povrchová struktura půdy. Při způsobu pěstování plodin, kde chybí rostlinný pokryv, vzniká riziko kapkové eroze. Čím širší meziřádek kukuřice je, tím problém narůstá. „Kapková eroze zapříčiní rozbití půdních agregátů na plochu půdy a jemné částice pak ucpání pórů, trhlin a zamezení zasakování,“ uvedl odborník z Centra precizního zemědělství ČZU s tím, že tato situace může být příčinou pozdějšího odtoku vody z povrchu půdy.
Druhé stanoviště, druhý výkop s půdním profilem, tentokrát v porostu slunečnice založené po ozimé pšenici. V tomto případě byla využita konzervační technologie zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm a současné setí čtrnáctikomponentní směsi meziplodin, následné přímé setí slunečnice. Na povrchu půdy jsou u této technologie vidět rostlinné zbytky po předplodině, které tvoří mulč a přirozenou ochranu půdy proti přehřívání i erozním účinkům dešťových kapek. Půdní profil opět odhaluje preferenční cesty způsobené jednotlivými dláty, zároveň je vidět bohatý rozkládající se kořenový systém vymrzlé předplodiny a kořeny hlavní plodiny, které podpořily zasakování vody. Probarvení půdního profilu je v tomto případě rovnoměrnější než u klasické technologie.
Také na třetím stanovišti byla využita technologie konzervačního zpracování půdy – kypření dlátovým kypřičem zhruba na hloubku 25 cm společně se setím vymrzající meziplodiny a následně přímé setí kukuřice. Povrch půdy bohatě pokrývají rostlinné zbytky předplodiny. Jak ukázal doc. Kroulík, voda v půdním profilu opět sledovala cestu dlát, ale probarvení je zřetelné i v místech, kde působil kořenový systém meziplodiny a po odumření v pórech odtéká voda do hlubších vrstev. „Vidíme intenzivně probarvený profil a preferenční cesty vody v půdě po nástrojích. To se využívá a je to velká přednost strip-till technologií, kdy si můžeme takto cíleně preferenční cestu vytvořit v místě budoucího řádku rostliny,“ doplnil odborník.
První díl seriálu se soustředil na popis technologií a jejich dopad na stav půdy, stejně tak vliv meziplodin (mimo jiné mají i pozitivní efekt z pohledu fixace uhlíku) na půdní vlastnosti a ochranu půdy před erozí. Pro orientaci o stavu půdy mohou pěstitelé sáhnout i po metodě jednoduchého disku, kterou zjišťují tzv. nasycenou hydraulickou vodivost. Více o metodě a výsledcích se lze dozvědět v samotném pořadu (TV Zemědělec a YouTube). Stav půdy dobře vykreslí také pokus se simulátorem deště, který bude předmětem dalšího dílu seriálu.
Pořady jsou inspirací pro implementaci zmiňovaných postupů v zemědělské praxi, navíc s pozitivním ekonomickým efektem. „Československá obchodní banka je připravena profinancovat za zvýhodněných podmínek tyto postupy šetrné k životnímu prostředí, napomáhající retenci skleníkových plynů,“ informoval Ing. Petr Kopeček, Ph.D., manažer sektoru zemědělství ČSOB.*
Barbora Venclová
Foto ČSOB
