V přírodě nejen České republiky, ale celé střední Evropy, již několik desetiletí pozorujeme úbytek druhové rozmanitosti hmyzu, které si všímá i laická veřejnost. Klíčem k ochraně biodiverzity zemědělské, ale i městské krajiny je pestrost. V Radlickém údolí na pravém břehu Vltavy přímo nad metrem Radlická stojí budova, kterou bez váhání můžeme nazvat zeleným klenotem moderní architektury. Je to centrála ČSOB banky, za jejímž návrhem stojí významný český architekt Josef Pleskot. Architektonický koncept byl koncipován tak, aby budova byla co nejvíc součástí lokální přírody a zvala přírodu k sobě.
Budova je koncipována do šířky, nikoli do výšky, plně kopíruje reliéf svahu, do kterého je umístěna, takže jemně splývá s okolní krajinou. Na střeše se nachází jedna z největších zelených střech v České republice s nádherně kvetoucími pestrými loukami a původními keři a stromy. Střechy a fasádu budovy využívá jako útočiště a zdroj potravy velké množství hmyzu a drobného ptactva.
Když se ale podíváme na okolí budovy a propátráme v její minulosti, zjistíme, že území v sobě uchovává velký potenciál pro vysokou druhovou rozmanitost (biodiverzitu). V dobách, kdy se v Praze na nezastavěných pozemcích ještě zemědělsky hospodařilo, krajinu mělo šanci obývat větší množství druhů rostlin i živočichů a ovoce ze stromů bylo v dosahu místnímu obyvatelstvu. Je to i případ pozemků v okolí centrály ČSOB, které se nachází v prostorách bývalého Fričova statku, který byl poškozen při chybném bombardování Prahy americkým letectvem na konci druhé světové války, a posledním hřebíčkem do rakve pro něj byla komunistická snaha o likvidaci soukromého zemědělství v padesátých letech. Rovinatější území byla zemědělsky obhospodařována, svažitější části tvořily na píci sečené trvalé travní porosty společně s ovocným sadem, z nějž zbylo několik prastarých jabloní. Část území byla využívána také jako vinice a spodní pozemky nejblíže k budově patřily k bývalé zahrádkářské kolonii. Po léta neudržované pozemky postupně zaplnily náletové stromy a keře a trávníky zarostly druhově chudými travními společenstvy.
Banka se společně s místními spolky Čmeláci PLUS z. s., Pražská pastvina a místním občanským spolkem EHSONF (zkráceně Farkáň) rozhodla tomuto území navrátit jeho původní genius loci. Vznikla tak rozsáhlá studie a dlouhodobý projekt na revitalizaci pozemků ČSOB v lokalitě Na Farkáně na Praze 5. Smyslem projektu je oživit tento prostor, vytvořit z něj harmonický celek, kde se bude setkávat příroda s občany a zaměstnanci ČSOB.
Před začátkem prací byly pozemky během vegetační sezóny zmapovány botaniky, entomology a odborníky na obnovu krajiny. Na základě toho byl upraven způsob sečení trávy z plošné na ostrůvkovitou se zachováním pravidel správného travního managementu, jako je například úklid travní hmoty. Před sečí jsou navíc vytipovaná místa, kde kvete nejvíc rostlin a ta jsou ponechána až do příští seče.
„Letošní rok je pro luční porost přelomový, protože byla změněna technologie i filozofie seče. Ta spočívá ve snížení frekvence seče a rozdělení lokality na tři části. Každá část je sečena v jinou dobu, aby nebyla posečena celá plocha najednou, což je významné tím, že na ploše vždy nějaké rostliny kvetou a jsou dostupné i živné rostliny pro larvy hmyzu,“ říká zakladatel spolku Pražská pastvina Vojtěch Koštíř. „Místa, která nebudou v daný moment sečená, označujeme připravenými kolíky, nebo rovnou dozorujeme sekáče přímo při práci,“ doplňuje Koštíř.
Už po prvním roce se dostavily pozitivní výsledky. Po celou sezonu se podařilo zachovat cennější vegetaci – medonosné rostliny, které jsou zdrojem pokrmu pro hmyz a místa s vysokou trávou, která slouží jako úkryt či prostor pro vývoj larev. Sice se neobjevily žádné extrémně vzácné druhy, ale už v prvním roce se zvýšila početnost běžných druhů hmyzu, například v létě bylo možné pozorovat desítky sametových motýlů okáčů bojínkových usedajících na nocování na stéblech vysoké trávy. To je dobrá zpráva, protože motýli jsou významnou indikační skupinou hmyzu. Jejich druhové zastoupení a početnost ukazují na stav biotopu i celé okolní krajiny.
Během let seče s mulčováním expandovala na pozemcích dominantní tráva ovsík vyvýšený, která potlačila konkurenčně slabší druhy rostlin. Pro zrychlení obnovy pestrých travních společenstev byl realizován dosev rostlin, které budou poskytovat nektar, nebo jsou živnými rostlinami některých druhů motýlů (kokrhel luštinec, vičenec ligrus, úročník bolhoj, kopretina bílá, jetel luční, bukvice lékařská). Celý tým s očekáváním vyhlíží jaro a léto.
„Hodně práce jsme zvládli s pomocí našich zaměstnanců a místní komunity. V rámci dobrovolnických dnů jsme postavili na pozemku přírodní kompostéry, které poslouží nejen jako místo na posekanou trávu, ale je to také dokonalý úkryt pro mnoho živočichů, jako jsou užovky hladké nebo brouci nosorožíci. Ke stavbě kompostérů jsme použili dřevo z průklestu náletových stromů z našich pozemků. Zaměřili jsme se na obnovu starého sadu. Prořezali jsme staré ovocné stromy, aby se jim vrátila vitalita, a na podzim plánujeme dosadbu nových stromků,“ říká Paulina Jirsová, ekoložka ČSOB.
„Podařilo se nám zapojit i řadu sousedů a občanů z okolí. Zajímají se o to, co se zde děje a řada z nich se aktivně účastní jako dobrovolníci. Naplňuje se tak náš plán a pomůže to tomu, aby se i oni starali o to, aby se tento krásný projekt dále rozvíjel, přiložili ruce k dílu, sami ho chránili a trávili zde svůj čas na relaxaci. Máme také radost z toho, že se o projekt zajímají děti a že na toto téma vytvářejí školní projekt.
Původní podnět byl pomoci v tomto místě čmelákům, ale díky vstřícnému přístup vznikl komplexní projekt s pozitivními efekty v mnoha směrech,” dodává Ondřej Hercog z Čmeláci PLUS.
V rámci revitalizace probíhají práce na odstraňování velkého množství náletů a probírka nevhodných stromů s cílem otevřít prostor a navrátit lesostepní charakter. Materiál, který se zde vznikne, se zde také zpracovává, nebo dále využije. Štěpka z větví a vykácené biomasy posloužila jako základ kompostu a broukoviště i hmyzích domků mnoha typů. Základem broukoviště je odumřelé dřevo v různém stadiu rozkladu. Z kmenů vytěžených stromů bude postupně vznikat přírodní mobiliář.
Většina z nás si pod pojmem aktivní ochrana přírody představuje sázení stromů. Ale není to tak jednoduché, jak se zdá. Novodobé výzkumy ukazují, že krajina byla ještě před příchodem člověka pestrá a vedle lesů ji ovlivňovaly požáry, povodně i pasoucí se stáda velkých kopytníků, proto stejně důležité jako lesy jsou i louky, nebo krajina se solitérními stromy obklopenými travnatými biotopy. Ochránci přírody proto nezřídka v přírodě vyřezávají nálety, aby podpořili původní, druhově mimořádně bohatá, přírodní stanoviště na bezlesých nebo středoevropskou savanu připomínajících lokalitách.
Příroda a hlavně biodiverzita (tím se rozumí druhová rozmanitost) potřebuje různé typy biotopu, aby zachovala svou stabilitu a nabídla rozmanitým druhům zvířat a rostlin potravu a místo pro život. Odhaduje se, že úbytek biodiverzity je v současné době 100 až 1000krát rychlejší, než kdyby byl způsoben pouze přírodními procesy. V současné době jsme svědky „globální hmyzí apokalypsy“. Globální populace hmyzu mizí nebývalou rychlostí dvou procent za rok. Pokud půjde likvidace druhové rozmanitosti tak rychle jako doposud, zmizí z naší krajiny zástupci většiny opylovačů od včel, čmeláků, denních a nočních motýlů až po pestřenky, dlouhososky atd. Asi nikomu není třeba představovat, jak velké to bude mít konsekvence na zemědělství a naši budoucnost. Úbytku biodiverzity a spojených s tím problému se všímá i EU, která v roce 2022 zveřejnila návrh Nařízení na obnovu přírody zdůrazňující naléhavost k řešení problému.
„Chceme, aby naše práce nesla ovoce, proto jsme se rozhodli pro proměnu pozemků patřících k naší společnosti v oázu zeleně v centru města s co největším přínosem pro místní obyvatele i divokou přírodu,“ říká Josef Šedivý, výkonný ředitel Facility management ČSOB a dále doplňuje: „Chceme ukázat, že k záchraně biodiverzity a divoké přírody může přispět každý z nás včetně obyvatel rušných měst. Opravdu každá, i ta malinká podpora se počítá. Pokud se každý z nás podívá na svůj pozemek, zahradu, kus zeleně ve vnitrobloku nebo i na chodníku a řekne si, co já můžu udělat pro přírodu, a začne konat, ještě můžeme zastavit ten obrovský pokles biodiverzity. Co mě ještě baví na tomto projektu, je maximální otevřenost a spolupráce s místními obyvateli. ČSOB rozšířila původní architektonickou myšlenku pana Pleskota, která vznikla před více než 15 lety a svými nejrůznějšími aktivitami a zaangažováním plně zapadla do svého okolí, a ještě nastartovala pozitivní rozvoj.“
Pro ČSOB a celou skupinu KBC je životní prostředí a ekologicky šetrný přístup prioritou. A platí to nejen pro slova, ale také činy. Budovy ČSOB v Praze a také v Hradci Králové splňují ty nejvyšší ekologické standardy a získaly certifikaci LEED Gold, resp. LEED Platinum (novější budovy). Na zelených střechách budov v Praze pečuje ČSOB o vlastní včelstva a chová i čmeláčí společenstva v úlcích (čmelínech), kde je v chovu vede a pomáhá spolek Čmeláci PLUS.
Banka ukazuje směr a je vzorem i na poli udržitelného rozvoje. Nakupuje elektřinu z obnovitelných zdrojů. Díky modernímu vytápění a chlazení geotermální energií snižuje energetickou náročnost svých poboček a budov. Na svých budovách v Břeclavi, Blansku a ve Zlíně instalovala fotovoltaické elektrárny, které ročně vyrobí 30 MWh elektřiny. V ČSOB Kampusu v Praze a v budovách v Hradci Králové, Ostravě a Plzni má nabíjecí místa pro elektrokola a elektromobily, které také nakupuje. Banka sleduje a snižuje svou vlastní uhlíkovou stopu. Do roku 2030 se banka zavázala snížit svou uhlíkovou stopu o 80 %. Přednostně spolupracuje s dodavateli, kteří jsou stejně jako ona držiteli certifikátu ISO 14001 potvrzujícího dodržování environmentálních norem. Soustavně snižuje množství odpadu, používá papír se sníženou gramáží a kancelářské potřeby, jejichž výroba a likvidace nezatěžuje životní prostředí.*
O projektu se více dočtete na stránkách www.cmelaciplus.cz.
Československá obchodní banka a. s.
