Nová společná zemědělská politika EU přináší mladým zemědělcům finanční prostředky, přesto ale vyvolává spíše velké rozpaky. Na zemědělce totiž klade příliš vysoké nároky, říká v rozhovoru prezident Společnosti mladých agrárníků ČR David Brož.
Na jaké problémy mladí čeští zemědělci nejvíce narážejí?
V současné době to jsou především problémy s cenami komodit, které klesly pod očekávaná minima. Bohužel většina našich členů draze nakoupila hnojiva a nyní je cena na hranici rentability. Důležitým a velmi významným problémem je vysoko zafixovaná cena energií, nikdo neočekával pád na dnešní hodnoty. V neposlední řadě se potýkáme s nedostatkem sezónních pracovníků, kteří budou chybět jako výpomoc na farmách se zaměřením na ovoce zeleninu. Dále je zde hektické nastavení ze strany Ministerstva zemědělství a Státního zemědělského intervenčního fondu, kdy poslední verze pravidel pro podání jednotné žádosti na základní dotační podporu byla zveřejněna na konci dubna. Termín pro podání žádosti byl přitom do 15. května, což je velmi krátký časový úsek.
Daří se problémy nějakým způsobem řešit, nebo se naopak situace stále zhoršuje?
Problém s komoditami v této míře je nový a neznámý, doposud docházelo k běžným tržním poklesům, a ne k rozdílu o 200 procent. Problém s energiemi také nebyl doposud tak vážný. Sezónní zaměstnanci chybí dlouhodobě a Česká republika měla špatně nastavený systém kvót na pracovníky ze zahraniční. V době, kdy bylo v ČR 200 tisíc volných pracovních míst, tak byl systém pro přidělování ze zahraničí zbytečně složitý a především zdlouhavý. Zaměstnanec mohl vycestovat na tři měsíce, za tu dobu nenaučíte člověka dojit ani jezdit s techniku, natož aby se naučil pracovat s moderními technologiemi. Problém s jednotnou žádostí a jejím podáváním tu byl již v roce 2020, když byla první vlna covidu-19 a tehdy ministr povolil odklad podání o měsíc. Například Slovensko letos na přechodné období zareagovalo možností podat žádost do konce měsíce bez sankce.
Stojíte v čele Společnosti mladých agrárníků ČR. Jak tato organizace začínajícím zemědělcům pomáhá problémy překonat?
Poskytujeme bezplatné konzultace pro členy, sdílíme novinky v oblasti podpor, sdílíme zkušenosti, jezdíme společně po farmách, pořádáme vzdělávací semináře a jsme schopni zajistit odborné stáže například v zahraničí. Účastníme se konferencí v zahraničí. Dále nabízíme poradenskou činnost, kdy propojíme člena s odborníkem na danou problematiku. Vrcholem a malým svátkem je konference, kterou pořádáme jednou za rok na různá témata. Letos to bylo téma společné zemědělské politiky a její změny.
Mají mladí zemědělci zájem sdružovat se a pomáhat si při řešení aktuálních výzev?
Na první pohled ano, ale naše organizace jako jediná nezávislá organizace sdružuje přibližně 450 členů. Pokud tu máme přibližně tři tisíce zemědělských podnikatelů, je otázkou, zda je zbytek zemědělců sdruženo jinde, či ne. Nechuť k myšlence společné organizace je zakotvena v době socialismu, kdy všichni museli být členy různých prorežimních organizací. V České republice všeobecně moc nefungují mimo sektoru mléka odbytové organizace, ostatní země nás v tomto dávno předběhli. Je to dané i velikostí farem, která je u nás větší. Určitě ale můžeme říct, že v naší organizaci je minimálně dána možnost spolupráce s ostatními, ať už na projektech či ve formě obchodování s ostatními členy organizace. Na evropské úrovni jsme členy Evropské organizace pro mladé farmáře (CEJA), která sdružuje dva miliony mladých zemědělců z celé Evropské unie. To nám dává dobrou vyjednávací sílu.
V EU platí od letošního roku nová společná zemědělská politika. Myslíte si, že tato politika dostatečně řeší problematiku mladých zemědělců?
V rámci EU, díky CEJA, došlo k navýšení podpory ze dvou procent na tři procenta ze společného rozpočtu společné zemědělské politiky. Přísun finančních prostředků je určitě velmi významný a i nastavení dotačního titulu bude poměrně přívětivé pro mladé zemědělce, částka se navýší o 300 tisíc korun a budou dvě kategorie podpor na investiční opatření. Co se týče navýšení sazeb na plochu – na prvních 90 hektarů bude možné čerpat částku přibližně 120 až 140 eur za hektar, to je zajisté také motivační faktor pro předání farmy mladší generaci.
Co zcela chybí a není na tom shoda s EU, potažmo s Evropskou komisí, je podpora předčasného ukončení zemědělské činnosti – neboli zemědělský důchod. To je rozhodně nejlepším spouštěcím faktorem pro včasné předání farmy svému nástupci. Ze všeobecného pohledu ale společná zemědělská politika vyvolává spíše velké rozpaky. Finanční prostředky se celkově významně snížily a radikálně se zvýšily nároky na zemědělce. Příkladem je povinnost mít v rámci osevního plánu neprodukční plochy, tj. hospodaření formou úhoru či neprodukčního pásu.*
Aneta Zachová, EURACTIV.cz
