Přibližně dvě stovky zemědělců z několika zemí východní části Evropské unie protestovaly včera v Bruselu proti pokračujícímu bezcelnímu dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny. Zástupci pěstitelů a chovatelů z České republiky, Polska, Slovenska, Maďarska, ale i Rumunska či Moldavska dávali hlasitě najevo, že levné a nekontrolovatelné zboží ohrožuje odbyt jejich vlastních plodin. Evropská komise chystá finanční kompenzace a nedávno sdělila, že se dohodla na omezení bezcelního dovozu několika produktů do států sousedících s Ukrajinou. To ale podle farmářů problém všech zemí zcela neřeší.
Protestující shromáždění před sídlem Evropské komise vyvolávali hesla požadující kontroly ukrajinského zboží a férové podmínky pro farmáře z Evropské unie a Ukrajiny. Koridory solidarity vytvořené s cílem umožnit Ukrajině vyvážet obilí do třetích zemí podle zástupců jednotlivých států nefungují. Podle nich je střední a východní Evropa zaplavena ukrajinskou produkcí, která ohrožuje místní zemědělce. Proto usilují o obnovení cla a kvót na ukrajinské zemědělské a potravinářské produkty dovážené do zemí v přední linii. Případně chtějí prodloužit dočasná preventivní opatření na dovoz z Ukrajiny alespoň do 14. června 2024 s cílem využít skladové zásoby pro novou sklizeň, a zabránit tak zhroucení trhu s obilovinami. Zákaz dovozu vybraných agrokomodit z Ukrajiny do pěti zemí včetně Slovenska aktuálně platí do 5. června 2023. Zemědělci v Bruselu poukazovali také na to, že dovoz komodit byl zakázán, ale stávající smlouvy nebyly následně zkontrolovány. Situace týkající se dovozu je tak podle některých účastníků nejasná, protože smlouvy mohly být padělané nebo zastaralé. Dokonce ani oficiální dovozní statistiky nemusí odrážet realitu, protože se spekuluje o přebalování zboží nebo záměrném míchání ukrajinské pšenice a jiných obilovin s místní produkcí, aby byly splněny kvalitativní parametry. Generální tajemník organizací COPA/COGECA Pekka Pesonen upozornil mimo jiné na rozdílné normy, které musí při produkci dodržovat evropští a ukrajinští zemědělci, přičemž ty evropské jsou mnohem přísnější. Protestující také požadovali rozšíření seznamu produktů, na které se vztahují nařízení o dočasných preventivních opatřeních, o vejce, drůbeží maso, med, olej, pšeničnou a kukuřičnou mouku, cukr, ovoce a zeleninu a zpracované potraviny. Produkce z Ukrajiny by podle nich měla mířit zejména do afrických zemí, což byl původní záměr Bruselu. Kvůli jejímu prodeji překupníky v evropských zemích je však nyní na trhu nadbytek obilovin či olejnin. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala, který koordinoval účast pěstitelů a chovatelů z ČR, by měl být rozšířen i seznam zemí, kam se určité komodity z Ukrajiny nemohou vozit, a jejich druhy podle aktuálních potřeb daného státu. Zatím jde o pšenici, řepku, slunečnici a kukuřici. Prodloužen by měl být i časový rámec. „Hovoříme o tom, aby nějaké omezení platilo minimálně do konce letošního roku, aby mohla být naskladněna nová úroda,“ řekl Doležal. Podle něj zemědělci jsou v situaci, kdy stavy zásob obilovin jsou na zhruba 150 procentech úrovně typické pro tuto roční dobu a nová sklizeň začíná během několika týdnů. Přitom se sem vozí dál ukrajinské produkty, podotkl. „Náš požadavek je, pojďme tu situaci vyřešit, a to exportními subvencemi přímo pro Ukrajinu, nebo možná, což je trochu radikálnější, platbou ukrajinským zemědělcům za to, že nebudou produkovat, pokud svoje zboží nejsou schopni vyvézt. Případná větší produkce v této zemi celý problém ještě prohloubí,“ míní Doležal. Podle něj pro dovoz z Ukrajiny by měla platit určitá pravidla a kvóty.
