Do mapování nepůvodních druhů živočichů a rostlin se v Česku poslední květnový víkend zapojilo téměř 200 dobrovolníků. Bylo to o tři čtvrtiny víc než loni, kdy se bleskové mapování pod názvem Biosmršť uskutečnilo poprvé. Vědci získali díky více než 400 pozorování informace o 23 nepůvodních druzích. V tiskové zprávě o tom informovaly Botanický ústav Akademie věd ČR a Výzkumný ústav rostlinné výroby, které mapování organizují.
Stejně jako loni lidé nejvíce pozorovali pajasan žláznatý, zaznamenali ho v 87 případech, a slunéčko východní, které pozorovali ve 100 případech. "Dobrovolníci také často zaznamenali lupinu mnoholistou a husici nilskou. Na evropské úrovni byl nejčastěji zaznamenán invazní dub červený, následoval pajasan žláznatý a slunéčko východní," uvedli odborníci v tiskové zprávě. Pajasan je podle nich nenáročný, odolný a za jednu sezonu po vyklíčení může dorůst dvoumetrové výšky. "Navíc velmi rychle zmlazuje a odnožuje z kořenů, proto je bez použití herbicidů téměř nezničitelný. To vše znesnadňuje jeho likvidaci a pomáhá mu vytlačovat původní druhy," uvedli odborníci v tiskové zprávě.
Získané informace budou využívat například při plánování případných zásahů. Vláda před několika dny schválila první Akční plán proti šíření invazních druhů, který zahrnuje opatření přispívající k omezení šíření invazních nepůvodních druhů. Zapojení veřejnosti do jejich monitoringu je jednou z klíčových oblastí, uvedli organizátoři mapování.*
