Povinnost zemědělců vést v elektronické podobě evidenci hnojiv a poskytovat ji každoročně příslušnému úřadu se zřejmě dočasně zúží. Zatímco nyní tato povinnost dopadá na farmáře hospodařící na výměře od 20 hektarů, od příštího roku by se měla týkat pouze výměry nad 200 hektarů. Od dalšího roku se pak limit sníží na 100 hektarů a od roku 2026 se vrátí na nynější hodnotu. Počítá s tím pozměňovací návrh sněmovního zemědělského výboru k zákonu o hnojivech.
Zákon tuto povinnost zavedl od loňského roku, první hlášení Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému měli zemědělci podat letos. Podle předsedy výboru Michala Kučery se však zemědělci nestíhají do systému registrovat.
Povinnost vložila do zákona bývalá Sněmovna v předchozím volebním období. Podle tehdejší vlády se tak měly zefektivnit a zpřesnit kontroly, protože mělo odpadnout přepisování papírových evidencí nebo zpracování dosavadních různých elektronických forem evidence. Zemědělci musí podle zákona kromě jiného vést evidenci o hnojivech, pomocných půdních látkách, rostlinných biostimulantech a substrátech použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích. Musí také evidovat upravené kaly a použité sedimenty nebo výnosy ze sklizeného hlavního i vedlejšího produktu.
Bývalý ministr zemědělství Petr Bendl řekl již v březnu v zemědělském výboru, že systém v praxi nefunguje. Podotkl, že z 20.000 subjektů, které měly povinnost podat k letošnímu 31. lednu informaci o hnojivech, to udělalo asi 4000, z toho 1000 správně. Podle něj je zapotřebí, aby Ministerstvo zemědělství připravilo natolik jednoduchý systém evidence, aby nezatěžoval zemědělce.
Výbor chce změnu zákona o hnojivech vložit do vládní novely zákona o oběhu osiva a sadby, která upravuje takzvané pestré osivo, oficiálně ekologický heterogenní materiál. Zavádí pravidlo, že pro uvádění tohoto materiálu do oběhu bude nově stačit pouze oznámení pěstitele příslušnému úřadu členského státu. Sněmovna by o novele mohla hlasovat v příštím týdnu.*
