Houby mají nyní dobré podmínky na celém území Česka, pravděpodobnost růstu je vysoká až velmi vysoká. Vyplývá to z dat na webu Českého hydrometeorologického ústavu. Nejvyšší pravděpodobnost růstu hub je na horách, podle Petra Kohouta z Mikrobiologického ústavu Akademie věd to souvisí především s obecně vyšším úhrnem srážek.
"Pro houby je dobré jít do míst, která nejsou výrazně zasažena kůrovcovou kalamitou. Na místech, kde odumřel smrkový les po kůrovci, žádné houby, které bychom sbírali, neporostou. Obecně platí, že je lepší vybrat si zdravý les, ideálně bych řekl i smíšený les, který byl v minulých letech odolný i vůči suchu a kůrovci," řekl Kohout.
Houby nejlépe rostou po vydatných deštích a následném teplém počasí, nesmí ale být příliš horko. Typicky se houbám dobře daří v období od července do září. Pro sledování aktuální situace růstu hub mohou lidé využít mapu na webu ČHMÚ, která se pravidelně aktualizuje.
Mapa vyjadřuje, nakolik jsou vláhové podmínky vhodné pro růst hub. Nejlépe odráží pravděpodobnost růstu masitých, mykorhizních druhů hub. Jedná se například o hřiby, muchomůrky, ryzce, holubinky nebo lišky. Pro ostatní houby model přesný není. Základem výpočtu je informace o nasycení půdy srážkami v předchozích 30 dnech v kombinaci s průměrnými teplotami posledních sedm dní. Na předpovědním modelu spolupracuje ČHMÚ s Českou mykologickou společností.
"Většina hub, které jsou čeští houbaři zvyklí sbírat, jsou houby mykorhizní. To jsou houby, které žijí v symbióze s kořeny stromů. Mykorhizní houby potřebují na začátku vegetační sezony získat od stromů dostatečné množství živin, aby vytvořily hodně podhoubí," řekl Kohout. Houby, které houbaři běžně sbírají, typicky rostou hlavně v srpnu a září.
Pro růst hub je klíčová vodní bilance, tedy poměr mezi příjmem a výdejem tekutin. Kvůli klimatické změně se zvyšují teploty, což zapříčiňuje i vyšší vodní výpar. To naopak snižuje množství vody dostupné pro houby. V budoucnu lze podle ČHMÚ očekávat negativní dopad tohoto jevu na růst mykorhizních hub.*
