Česká republika jednoznačně podporuje používání takzvaných genomických technik v zemědělství a bude to prosazovat i v debatách v EU. Metoda má zlepšovat výživové vlastnosti plodin a zvyšovat například jejich odolnost proti chorobám nebo zlepšit výnosy pomocí změn genomu. V EU využití takových plodin doposud není možné. Na dnešní debatě o evropské legislativě na agrosalonu Země Živitelka to řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Europoslankyně Michaela Šojdrová uvedla, že Evropská komise již přišla s návrhem, který užívání těchto metod šlechtění umožní.
Výborný připomněl, že debata o genomických technikách se vedla už loni za českého předsednictví EU. Poznamenal, že ve světě se tyto metody běžně využívají a chce o tom diskutovat i s dalšími zeměmi EU, které mohou být užívání genomických metod méně nakloněné.
Podle Šojdrové má návrh komise v Evropském parlamentu podporu, výjimkou je frakce Zelených. Ambicí parlamentu je podle ní, aby se návrh schválil již po volbách v příštím roce tak, aby mohla legislativa platit v roce 2025 nebo 2026. Šojdrová uvedla, že využití nových metod šlechtění je jednou z cest, jak dosáhnout nižší spotřeby pesticidů nebo průmyslových hnojiv, což jsou výzvy, před nimiž evropské zemědělství stojí. Upozornila, že genomicky upravené plodiny se do EU běžně dováží jako krmiva, a také proto vidí jako potřebné umožnění jejich používání pro evropské zemědělce. Poukázala také na to, žen například u brambor umožňuje tato metoda vyšlechtit novou odrůdu za čtyři roky, zatímco nyní to trvá deset až 12 let. Poznamenala, že u jablek může podle pěstitelů šlechtění nové odrůdy trvat až 30 let, s využitím nových metod to může být zhruba 3,5 roku. Šojdrová uvedla, že návrh komise počítá zatím s tím, že by se nově vyšlechtěné plodiny neměly používat v ekologickém zemědělství. "To budeme nepochybně řešit v rámci diskuse," dodala.
