Odrůdy ozimé pšenice, které dozrávají později, jsou k suchu patrně tolerantnější než odrůdy, které dozrávají dříve. Ukazuje to experiment, na kterém tři roky pracovala doktorandka z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně Nicole Frantová. Dosud přitom výzkumy tvrdily opak. Výsledek může být způsobený tím, že v Česku přichází sucho v důsledku klimatické změny obvykle už na jaře, a nikoliv až v létě, uvedla Frantová v tiskové zprávě.
Zemědělci i vědci v souvislosti s klimatickou změnou, častějšími a delšími obdobími sucha stále hledají vhodné odrůdy a snaží se šlechtit nové, aby se vystavovali co nejmenšímu riziku, že jim úrodu zhatí meteorologické a klimatické podmínky. "Obecně se v současnosti pro suchá stanoviště doporučují rané odrůdy, které dozrávají dřív. V našem experimentu se ale potvrdil pravý opak. Může to být způsobené tím, že u nás sucho přichází už na jaře. Ranější odrůdy jsou ve vývoji více dopředu, a mohou tak být do jisté míry citlivější než odrůdy pozdní, které ještě čekají na vhodnější podmínky. Období sucha se prodlužují a ranější odrůdy tak ztrácejí svoji výhodu. Jejich rychlejší vývoj je už před suchem, které nastupuje dříve, tolik neochrání," vysvětlila Frantová. Odrůdy ozimé pšenice se pro výzkumné účely pěstují na dvou stanovištích univerzitní Polní pokusné stanice v Žabčicích. "Máme jedno kontrolní a druhé extrémně suché stanoviště. Výzkum na nich děláme už tři roky. Každý rok je úplně jiný, ale společným znakem je dlouhodobě mírná zima. Analýzy také ukazují, že sezona 2021/2022 byla v porovnání s předchozími lety výrazněji sušší, a rozdíly mezi stanovišti byly proto nižší," zhodnotila Frantová.
Při výzkumu sledovala také reakce pšenic z pohledu morfologie klasu i molekulární biologie. "Díváme se na to z pohledu exprese genů. Zajímá nás, jestli má stres vliv také na geny, které aktivují kvetení pšenice. A zjišťujeme, že určité geny zapojené do dráhy kvetení opravdu na stres suchem reagují," uvedla Frantová. Pokud dokončí doktorát, ráda by ve výzkumu pokračovala. "Ráda bych se dál věnovala abiotickému stresu, především reakci polních plodin na sucho," dodala. K pšenicím letos doktorandka přidala také kukuřici a čirok, přičemž druhá jmenovaná plodina patří k těm, které jsou k suchu nejtolerantnější. Univerzální návod však podle ní zemědělci nebudou mít nikdy. "Do hry kromě počasí vstupují také choroby nebo škůdci, jejichž vliv převyšuje samotnou genetiku podílející se na tvorbě výnosu rostliny. Díky novým poznatkům ale můžeme zemědělcům alespoň lokálně doporučovat, pro jaká stanoviště se která odrůda hodí," uvedla Frantová.*
