Pěstitelé očekávají průměrnou úrodu chmele, což je zhruba 6000 tun suchého chmele. Výnosy by měly být lepší než v minulém roce. Pomohly deště v dubnu i nyní. Uvedl to na tradičním Chmelařském dni ve Stekníku u Žatce předseda Svazu pěstitel chmele ČR Luboš Hejda. Loni se sklidilo 4452 tun chmele, před dvěma lety 8306 tun. S ohledem na vydatný déšť začne sklizeň podle odhadu pěstitelů po 20. nebo 25. srpnu, což je o něco později než v jiných letech.
Náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek poukázal na to, že prostředky z mimořádné podpory z krizové rezervy, kdy byla pro ČR alokována částka ve výši 160 milionů korun, budou zacíleny mimo jiné i na pěstitele chmele. Předpokládaný příjem žádostí bude podle Skřivánka ve druhé polovině října a výše sazby bude zveřejněna do 31. listopadu. Náměstek připomněl, že se jedná se o mimořádnou finanční podporu z krizové rezervy pro 22 členských států. Současně mohou členské státy navýšit poskytnutou podporu z národních zdrojů až do výše 200 procent přidělené obálky. Hlavní charakteristiky mimořádné podpory musí členské státy notifikovat u Evropské komise do konce září a tato podpora musí být vyplacena nejpozději do 31. ledna 2024. Skřivánek rovněž uvedl, že při vyhodnocování dotačního titulu 3.h. podpora prevence šířeních virových a bakteriálních chorob chmele bylo konstatováno, že sazba dotace je velmi podhodnocena a nedosahuje 50 procent úrovně ceny. „Proto jsme zahájili renotifikační proces s návrhem na navýšení sazby dotace, tak aby odpovídala 50procentní míře podpory. To je na 22 korun na kus,“ sdělil. Druhou dílčí změnou je podle něj úprava minimálního množství použité sadby na jeden hektar, a to snížení hranice z 2500 kusů na hektar na 2200 kusů.
Kvalita chmele by mohla být podle prvních rozborů Chmelařského institutu dobrá. „Aktuálně má chmel obsah kolem dvou procent alfy, která dodává hořkost pivu. Pokud se ještě vyšplhá na tři, bude to optimální,“ řekl jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak. Obsah se týká odrůdy Žatecký poloraný červeňák, která je v ČR nejrozšířenější. „Voda snad udrží hlávku narostlou, bude se tak lépe česat a nebudou takové ztráty,“ dodal. Na druhou stranu deště z minulých dní komplikovaly přístup do chmelnic. „Těžko se do chmelnic v takovémto počasí dostává technika. Navíc vlhko může pomoci škůdcům. Hlávky mohou zhnědnout, pokud nejsou postříkány,“ poznamenal Patzak.
