Lesy, které obstojí v době klimatické změny i za 50 let, se snaží vytvářet Školní lesní podnik Křtiny, který patří Mendelově univerzitě v Brně. Od letoška hospodaří podle nového desetiletého plánu, který určuje rozdílné strategie pro různá místa. Díky tomu, že školní lesy jsou historicky převážně smíšené, je kůrovec nezdecimoval. Ale klimatická změna trápí i je, proto v podniku zkoušejí jiné modely hospodaření než v minulosti, řekl ředitel Tomáš Vrška.
"Dopady klimatické změny nás trápí u buku a dubu, protože se pěstovaly nahusto a mají malé koruny. Voda byla dřív dostupnější," řekl Vrška. Dnes duby i buky na některých místech prosychají, buky jsou přitom na školních pozemcích hlavní dřevinou, která je zastoupená ze 40 procent. "Otočili jsme kormidlo a doufáme, že to, co děláme, je správné. Ale jistotu mít nemůžeme. Máme však nejlepší podporu vědeckých kapacit u nás a k tomu výborné praktické lesníky," řekl Vrška.
Budoucnost lesa není jen ve změnách druhové skladby a podílů zastoupení jednotlivých druhů dřevin, ale i v tom, kolik stromů na jednom hektaru roste či jaké stromy rostou vedle sebe. Zatímco některé dřeviny v lese si konkurují, jiným společné stanoviště vyhovuje a vzájemně si vypomáhají. "Respektujeme vhodnost stanoviště pro určité dřeviny, ale zároveň růst usměrňujeme, aby se jednalo o produkčně zajímavé dřeviny. Cílem je mít směs více dřevin - pro nás je běžných sedm až osm, aby jeden patogen nezničil celý les," řekl Vrška. Zdůraznil, že je potřeba mít nejen stabilní les, ale i takový, který bude produkovat kvalitní poptávané dřevo. Jedná se o nenahraditelný obnovitelný zdroj a pro lesníky jediný zdroj příjmů, podotkl.
Školní podnik hospodaří na 10 200 hektarech v lesích na sever od Brna, z velké části v CHKO Moravský kras. Jelikož je součástí univerzity, jeho úlohou je také výzkum. "Máme přes 100 výzkumných ploch, na nichž kolegové z univerzity dělají různá měření, zkouší různé postupy. Například zkoušejí, jak zareaguje na různé zásahy třicetiletý smrkový porost. Víme, že mýtního věku se tyto stromy nedožijí, ale také nedává smysl nyní vše vykácet, porosty rozvolňujeme a vnášíme do nich dřeviny budoucnosti. Zkoušíme různé formy probírek a měříme, co je účinné. Adaptaci je třeba prolínat s ekonomickým i biologickým užitkem," vysvětlil Vrška.
Zatímco v běžných lesích si majitel či správce zvolí obvykle jeden model hospodaření, ve Křtinách mají modelů 23, aby si je studenti mohli osahat, než se stanou správci lesů jinde a budou některý z nich aplikovat. "Bohužel řada lesníků dnes nepoužívá žádný model systematicky, což se projevuje na stabilitě i produkci lesa. V zákoně jsou základní pravidla, ale dál už je to na odpovědnosti vlastníka," poznamenal Vrška. Jako pozitivní příklad zmínil majetek Kinských u Žďáru nad Sázavou, kteří už 28 let promyšleně pracují na přeměně smrkové monokultury na smíšený a dlouhodobě stabilní les. Do Křtin také jezdí řada majitelů lesů učit se a inspirovat, jak adaptovat lesy na klimatickou změnu. "O důkazy u nás není nouze," řekl Vrška. Nové modely hospodaření by podle něj měly poskytovat ekosystémové služby včetně podpory biodiverzity i přinášet vlastníkům zisk. Pro laika je nejvíce patrná proměna školního lesa na severu Brna u Soběšic na písčitých půdách, kde se dramaticky mění dřevinná skladba a kvůli suchu mizí borovice. "Hodně zde pracujeme s dubem a vnášíme sem dřeviny, jako je břek či třešeň ptačí. Druhou problémovou lokalitou je na opačném konci podniku bývalý smrkový les u Jedovnic. Teď už z trávy rostou duby, buky a jedle, zůstane tu přimíšený smrk. Za pět let to bude úplně jiný svět," řekl Vrška. Klimatická změna přinesla mimo jiné méně srážkových dnů, v létě při přívalových deštích více vody odteče a méně se vsákne, přitom stromy potřebují při vyšších teplotách více vody. Proto je potřeba vytvořit takové lesy a pěstovat takové stromy, které jiný teplotní a vodní režim zvládnou.*
