Novela mysliveckého zákona by měla snížit minimální výměru honiteb na 250 hektarů, nyní je to 500 hektarů. Cílem je umožnit vlastníkům pozemků snadnější zřízení honitby. Pokuty za opakované nesplnění plánu lovu se podle novely zvýší ze současných 200 000 Kč na 500 000 korun. Novinářům to dnes řekli ministr zemědělství Marek Výborný a ředitel Sekce lesního hospodářství Patrik Mlynář. Na vládu a do Sněmovny by se měl zákon dostat příští rok a částečně by podle Výborného měl začít platit od roku 2025.
Novela má podle ministra také zavést plánování lovu v honitbách podle poškození lesů. Má vzniknout informační systém evidence lovu, který umožní digitalizaci mysliveckého hospodaření a kontrolu lovu.
V současnosti platí úprava zákona z roku 2001, snah o novelizaci bylo již několik. Naposledy projednávání změny zákona skončilo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně v minulém volebním období. Výborného předchůdce Zdeněk Nekula (KDU-ČSL) chtěl zákon Legislativní radě vlády odeslat v červenci a některá sporná témata, jako velikost honiteb, nechat na projednávání ve Sněmovně. Výborný řekl, že u dřívější podoby zákona nebyly vypořádané připomínky od Ministerstva životního prostředí, které se již vyřešily ve vnitřním připomínkovém řízení. Zároveň chce o návrhu novely jednat s nevládními organizacemi a se zástupci vedení koaličních stran.
Ministr uvedl, že cílem novely mysliveckého zákona je řešit škody způsobené zvěří v lesích. Plán lovu by měl určovat Ústav pro hospodářskou úpravu lesů (ÚHÚL) podle míry poškození lesů. "Nebude možné, aby plán lovu byl nižší, než stanoví ÚHÚL," řekl Výborný. Dodal, že do pěti let by chtěl dosáhnout snížení škod na maximální přípustnou úroveň. Novela má také prodloužit lhůtu, kdy může majitel pozemků uplatnit škody u myslivce ze 20 na 60 dnů. Mlynář uvedl, že ministerstvo pracuje s aktuálním poškozením lesů mezi 2,5 až sedmi procenty porostů. Únosnou míru poškození má definovat vyhláška, měly by to být zhruba tři procenta, což by mohl být výchozí bod, se kterým se má v mysliveckém hospodaření pracovat. "Na většině území tři procenta znamenají, že se na většině území bude významně navyšovat odlov spárkaté zvěře," doplnil. Nejvíce jsou poškozené lesy pohraničních oblastech, například v Krušnohoří se blíží poškození sedmi procentům porostů, dodal. K novele také uvedl, že druhy, které jsou v zákoně nyní uvedené jako nevolné, přesune do zákona o ochraně přírody a krajiny. Jde například o vlka nebo poštolku. Práva vlastníků má posílit také právo na vydání povolenky k lovu pro osoby, které v honitbě hospodaří na více než 30 hektarech. Za každých započatých 30 hektarů má být nárok na jednu povolenku. Výborný upozornil na to, že v takovém případě nebude nárok na náhrady škod.*
