Naše pole nepotřebuje byrokracii. Je sice chvályhodné ji snižovat, ale je také důležité, abychom ji netvořili. Pokud od příštího roku uvrhneme na více než polovinu našich polí přísný systém protierozního hospodaření, tak byrokracii tvoříme. Vytváříme problém pro naše pole a naše zemědělce. Uvedl to viceprezident Agrární komory ČR a předseda Regionální agrární komory Pardubického kraje Leoš Říha při slavnostním zahájení 24. ročníku výstavy Naše pole, která se minulý týden poprvé uskutečnila ve Zbýšově u Čáslavi na pozemcích ZD Vysočina. Pořádalo ji vydavatelství Profi Press ve spolupráci se svými partnery.
Říha prohlásil, že zemědělci nepotřebují být v přísnosti některých požadavků, jako jsou třeba úhory, premiantem v Evropě. „Naopak potřebujeme nové technologie, nové účinné látky a nová osiva. A potřebujeme, aby toto všechno bylo dostupné pro průměrného zemědělce. V tom vidíme roli státu, nikoliv v byrokracii,“ konstatoval. Zástupkyně Českomoravského svazu zemědělských podnikatelů Romana Zemanová rovněž vyjádřila přání, aby ubylo byrokracie a zemědělci se mohli více zabývat zemědělstvím. „Pokud jde o byrokracii, jsou to věci, které mě trápí stejně jako vás. V tuto chvíli jsme řadu opatření již učinili a další jsou v procesu, včetně novely některých zákonů, ať to jsou hnojiva nebo i přípravky na ochranu rostlin. Opatření jsou chystána tak, abychom dokázala reagovat na situaci v sektoru,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný. Předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha poukázal na to, že před zemědělci je složité období. Připomněl negativní dopady ekonomické krize a zpoždění vyplácení dotací. „Byl bych rád, kdybych mohl říct, že před sebou máme světlo na konci tunelu, ale to zatím příliš nevidím,“ poznamenal. S tím však ministr nesouhlasil. Podle něj se řešení těžké situace našlo, a to jak pro letošní, tak pro příští rok. Ministr jako příklad podotkl, že v tuto chvíli běží výplaty dotačního titulu dvacet, týkajícího se podpor živočišné produkce. „Máme také připravené podpory v rámci Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF),“ informoval. Cestou do budoucna podle Výborného budou právě finanční nástroje, jako je úroková podpora, nebo podpora pojištění. „To vnímáme jako důležité pro diverzifikaci rizik,“ řekl a ocenil rozumný a konstruktivní přístup nevládních zemědělských organizací k jednání. Generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu Petr Dlouhý sdělil, že v současnosti je vydáno u jednotné žádosti 140 tisíc rozhodnutí a vyplaceno 28 miliard korun. „Dále chystáme zálohové platby u opatření welfare, u chovu dojnic, drůbeže, prasat, krav bez tržní produkce mléka a býků. Zároveň připravujeme na období od 16. října do konce října zálohy u přímých plateb, a to ve větším rozsahu, než tomu bylo doposud,“ informoval. Předseda představenstva PGRLF Josef Kučera přislíbil, že tento fond bude po dohodě s ministerstvy zemědělství a financí cílit na to, aby podpora pojištění byla na maximálních možných sazbách, a to 65 procent u speciálních plodin a 50 procent u ostatních a 50 procent u zvířat.
Ředitel vydavatelství Profi Press Martin Sedláček připomněl, že letos se přehlídka Naše pole konala poprvé mimo tradiční Nabočany. „Tam se bude konat ve dvouletém cyklu. Vždy v mezidobí se pokusíme odrůdové pokusy a celou výstavu uspořádat v jiných půdně klimatických podmínkách,“ vysvětlil. Manažerka výstavy Jana Blehová připomněla, že na letošním ročníku výstavy Naše pole se prezentovalo více než 700 odrůd zemědělských plodin, 120 pokusů na jejich ochranu a výživu. K vidění byly i moderní technologie pěstování. Na akci se představily i vysoké, střední a odborné školy.
