V posledních několika letech a ten loňský rok nebyl výjimkou, vysoké teploty v průběhu září podpořily nadprůměrné výskyty hmyzích škůdců ve vzcházejících porostech řepky olejky ozimé. Škodlivé výskyty dřepčíků rodu Phyllotreta a také dřepčíka olejkového se po zákazu používání mořidel na bázi neonikotinoidů objevují plošně. Řepka se musí opakovaně insekticidně ošetřit. Ve slabších porostech se na podzim objevují první kolonie mšice broskvoňové, která je závažným přenašečem viróz.
Virové choroby představují pro řepku i obilniny trvalé nebezpečí. Pokud proti nim nezasáhneme rychle a efektivně, mohou způsobit nedozírné ekonomické ztráty.
Z několika druhů dřepčíků rodu Phyllotreta se na řepce olejce nejčastěji objevují na podzim dřepčík černý a dřepčík černonohý. Dřepčíci rodu Phyllotreta se mohou zaměnit s dřepčíkem olejkovým (Psylliodes chrysocephala chrysocephala), který je větší, 3–4 mm. Brouci dřepčíků svým žírem způsobují perforaci listů a během velmi krátké doby (2–3 dny) mohou porost závažně poškodit. Proto se výskyt dřepčíků musí pravidelně monitorovat již od samotného vzcházení řepky. Chemická ochrana se doporučuje při výskytu jednoho a více brouků na 1 m řádku ve vzcházejícím porostu. Velmi dobrý účinek proti dřepčíkům poskytuje přípravek Karate® se Zeon technologií 5 CS s účinnou látkou lambda-cyhalothrin v dávce 0,15 l/ha.
Mezi nejvýznamnější viry řepky olejky patří virus žloutenky vodnice (Turnip yellows virus, TuYV), virus mozaiky vodnice (Turnip mosaic virus, TuMV) a virus mozaiky květáku (Cauliflower mosaic virus, CaMV). Je prokázáno, že napadení těmito viry způsobuje ztráty na výnosech a snižuje kvalitativní parametry sklizně.
Tyto viry může přenášet mšice broskvoňová (Myzus persicae). Mšice broskvoňová přezimuje ve stadiu vajíček, ze kterých se na jaře vylíhnou bezkřídlé samice. Ty se pak během roku množí a jejich generace migrují na různé rostliny. Na podzim vznikají smíšené generace samců a samic. Samice kladou na broskvoně a jiné peckoviny vajíčka, která zde přezimují.
Dalšími přenašeči viróz řepky jsou ostatní druhy mšic – například mšice bavlníková (Aphisgossypii), mšice zelná (Brevicoryne brassicae), mšice střemchová (Rhopalosiphum padi), mšice kukuřičná (Rhopalosiphum maidis), kyjatka hrachová (Acyrthosiphon pisum), kyjatka zahradní (Macrosiphum euphorbiae).
Rostliny napadené viry mají většinou menší listovou plochu, zakrnělý vrzůst, méně listů, poškozené šešule, což má za následek snížení výnosu a kvality sklizených semen.
Ochrana porostů řepky proti virovým chorobám začíná správnou agrotechnikou. Doporučuje se výsev řepky později, až na závěr agrotechnického termínu koncem srpna. V časně setých porostech mají možnost se virové choroby více projevit. Velmi důležité je vyčištění porostů od plevelů včetně výdrolu. Poté se musíme soustředit na likvidaci mšic v porostu, a to hlavně na podzim. Vysoce účinný na mšici broskvoňovou je nový systémový a translaminární insekticid Affinto s účinnou látkou flonicamid, který se aplikuje v dávce 0,1 kg/ha v období 6–8 listů řepky. Affinto účinkuje velmi rychle (hodinu po kontaktu mšice s postřikem dochází k zastavení sání a produkci medovice) a dlouhodobě (14–21 dní).
Obdobná situace s virózami je i v obilninách. Také ony představují hrozbu snížení výnosu ozimé pšenice a ozimého ječmene. Nejčastěji obilniny postihuje virus zakrslosti pšenice (Wheat dwarf virus – WDV), způsobující zakrslost pšenice a virus žluté zakrslosti ječmene (Barley yellow dwarf virus – BYDV), původce žluté zakrslosti ječmene.
Mezi hostitelské rostliny tohoto viru kromě pšenice se řadí ječmen, tritikale, žito, oves a také plevelné trávy jako chundelka metlice, lipnice, sveřepy, pýr a další.
Napadené rostliny omezují růst, dochází u nich k odumření terminálního listu, deformacím a prohýbání listů. Listy od špiček žloutnou, někdy červenají. Intenzita projevů infekce závisí na růstové fázi rostlin. V časnějších vývojových fázích jsou příznaky závažnější a dochází k větším hospodářským škodám než u rostlin infikovaných pozdě na podzim nebo až na jaře.
Přenašečem tohoto viru je křísek polní (Psammotettix alienus). Křísek polní je šedě zbarvený, přední křídla lehce dohněda, asi 2 mm velký. Na hlavě má velmi krátká tykadla a bodavě savé ústní ústrojí. Na temeni hlavy jsou viditelné tmavě hnědé skvrny připomínající trojúhelníčky. Křísek má 2–3 generace během roku. Třetí generace se vyvíjí hlavně v teplých letech. Křísek se vyskytuje především na slunných místech v řídkých porostech s množstvím posklizňových zbytků na povrchu půdy. Dospělci a larvy se objevují ve velkém rozsahu v obilninách již na podzim. Kladou zde vajíčka a takto přezimují. Křísek polní neškodí přímo, ale způsobuje velké škody přenosem viru WDV. Částice viru se sáním dostávají do trávicího traktu a postupně do slinných žláz a při sání se opět vrací do rostlin. Virus WDV přežívá v těle kříska po celý jeho život. Virus není přenosný z dospělého kříska na potomstvo a ani se nešíří mechanickým poškozením osivem.
Hostitelskými rostlinami jsou také obilniny a plevelné trávy. Infekce se projevuje zakrslostí rostlin, žlutým až oranžovým zbarvením listů, deformacemi listů. Napadené rostliny mají zadinovité zrno, některé ani nevymetají nebo nevytvoří obilky.
Virus žluté zakrslosti ječmene je přenášen především mšicí střemchovou (Rhopalosiphum padi), kyjatkou osenní (Sitobion avenae) a kyjatkou travní (Metopolophium dirhodum).
Přenos je obdobný jako u viru WDV, nejvíce nebezpečný je na podzim.
Oba viry způsobují významné hospodářské škody, ztráty na výnosech se uvádějí mezi 30 až 100 % a jsou závislé na ročníku.
Účinná ochrana spočívá v pěstování tolerantních nebo rezistentních odrůd, v odstranění zdrojů virů a insekticidním zásahu proti přenašečům. Velké nebezpečí představuje přenos virů z výdrolu na vzešlé ozimy, proto je zapotřebí výdrol obilnin regulovat podmítkou nebo orbou, výdrol obilnin v řepce zlikvidovat herbicidně. Velmi důležité je provádět monitoring výskytu imag smýkáním nebo pomocí optických lapačů (pásy, misky). Práh škodlivosti kříska je pět a více nymf na 100 smyků při současném výskytu rostlin s příznaky viru nad 10 % v ozimých obilninách na jaře, na podzim práh škodlivosti není stanoven. Podzimní ochrana insekticidy se stala v posledních letech naprostou nutností. Vzhledem k absenci insekticidních mořidel je nezbytné provést již sled dvou až tří foliárních aplikací insekticidů.
Jako jeden z nich je vhodné zařadit Karate® se Zeon technologií 5 CS v dávce 0,15 l/ha. Jedná se o pyretroidní nesystemický insekticid proti širokému spektru žravého a savého hmyzu. Je velmi účinný proti mšicím.
Průběh a míra napadení škůdci se předem nedají přesně odhadnout. Závisí na více faktorech. Proti některým, jako je počasí, abundance mšice či vodní bilance porostu, těžko něco zmůžeme. Co však jsme schopni ovlivnit, je zaplevelení porostu, výživa a hnojení, důsledný monitoring a včasný insekticidní zásah.*
Ing. Renata Salavová
Syngenta Czech s. r. o.
