Státní provozovatel energetické přenosové soustavy ČEPS v pilotním projektu v republice testuje na Písecku nové šetrné způsoby údržby porostu pod vedením elektrických drátů. Využívá k tomu ovce plemene Soay, které spásají trávu. Náletové dřeviny odstraňuje kráčivý bagr, který je vyřezává nad bylinným patrem, a zachovává tak životní prostor pro ohrožené rostliny, hmyz, plazy. Práce a postupy testuje firma 1. písecká lesní a dřevařská, která takto udržuje ochranného pásmo vedení (OPV) v bývalém vojenském tankodromu Mladotice. Novinářům to řekli zástupci ČEPS a 1. písecké lesní a dřevařské.
Náletové dřeviny nejprve odstraní kráčivý bagr. "Ten se speciálně vyvinutým adaptérem kopíruje terén a náletové dřeviny zvládne vyřezat tak, aby nízké bylinné patro zůstalo zachováno. Jedná se v podstatě o nejšetrnější technologii pro odstraňování nežádoucích dřevin. Dřeviny se pak odvezou, aby se to nerozkládalo, živiny by se pak dostaly zpět do půdy a zase to rostlo,“ řekl Josef Hajný, správce energetického majetku ve společnosti ČEPS, který má na starosti údržbu ochranných pásem elektrického vedení. Pak prostor ohradí a nasadí ovce. V současnosti jich je 13, stádo chtějí rozšířit na 40 kusů. Plochu o velikosti zhruba čtyři hektary spásají ovce divokého plemene Soay pocházejícího ze stejnojmenného ostrova, který leží nedaleko pobřeží skotského ostrova Skye. "Zvířata jsou podobná spíše muflonům a jsou nenáročná, nemusejí se stříhat, jsou vysoce odolná vůči chorobám a parazitům a mohou být celoročně venku. Výhodou je, že kromě trávy spásají nejrůznějších byliny a keře včetně ostružin, bodláků a trnek. Jsou tak vhodná pro pastvu v hůře přístupných a na živiny chudých lokalitách,“ řekla Eva Hadová z 1. písecké lesní a dřevařské. Ochranné pásmo vedení je zákonem vymezený prostor v bezprostřední blízkosti vedení, kde porosty nesmí přesáhnout výšku tři metry. Kdyby vyrostly až k drátům, mohlo by to vyvolat elektrický výboj a požár. Majitelé pozemků mají povinnost tyto porosty sekat, ale raději se o tato území starají provozovatelé elektrických soustav, kteří jsou za něj zodpovědní. "Kontrolu děláme přímo v terénu, kde se mapuje výška porostu, a na základě toho se sestaví harmonogram rozložený do celého roku. S majiteli pozemků se většinou dohodneme,“ řekl Hajný. Běžnou a nešetrnou metodou likvidace porostu pod dráty je frézování, které sice zcela zlikviduje dřeviny i trávu, ale do země se zase dostane mnoho živin, které způsobí další růst. Plochy pod elektrickým vedením jsou velmi specifickými a pro přírodní rozmanitost české krajiny velmi významnými stanovišti. Často jde o poslední místa v krajině, do kterých nezasahuje zemědělské nebo lesnické hospodaření. Podle odborníků jsou mnohdy posledním domovem řady ohrožených rostlin, motýlů, samotářských včel a vos, brouků ještěrek či ptáků.*
