Sklizňová plocha chmele v České republice se od loňského roku zmenšila o 15 hektarů na celkovou rozlohu 4845 hektarů. Uvedla to včera v tiskové zprávě mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) Ivana Kršková. O chmel se letos stará 120 pěstitelů, o dva méně než loni.
Největší plochu chmelnic tradičně zaujímá odrůda Žatecký poloraný červeňák, jehož plocha se meziročně snížila o 67,5 hektaru na 3979,8 hektaru, představuje to úbytek o 1,7 procenta ve všech chmelařských oblastech. Větší plochu než loni naopak využili zemědělci k pěstování odrůdy Sládek, vzrostla o 39,6 hektaru na současných 449,8 hektaru. Na větší ploše roste také odrůda Premiant, a to o 3,6 hektaru, celkem roste na 200,5 hektaru. Vzrostla i plocha osazená odrůdou Saaz Shine, a to o 4,7 hektaru na celkových 5,6 hektaru. Většina chmele se pěstuje v Žatecké chmelařské oblasti, kde plocha chmelnic dosáhla 3712,8 hektaru, což je 76,6 procenta plochy všech chmelnic v Česku. Na Úštěckou chmelařskou oblast připadá 497,8 hektaru sklizňové plochy, tedy 10,3 procenta celkové plochy, na Trštickou chmelařskou oblast 634,3 hektaru, tedy 13,1 procenta plochy. Pěstitelé letos vysadili 195,9 hektaru nových chmelnic, meziročně o 15,7 hektaru méně. Z nově vysazených ploch je na 60 procentech vysazený Žatecký poloraný červeňák, zaujímá 118,2 hektaru z nové výsadby. Loňská úroda chmele byla v Česku mírně nadprůměrná, pěstitelé sklidili 6997 tun chmele. Průměrný výnos činil 1,44 tuny na hektar. ÚKZUZ data o sklizni zveřejňuje na přelomu listopadu a prosince. Při běžné sklizni se v Česku spotřebuje zhruba 40 procent úrody, zbytek míří na export.*
