Češi nejčastěji nakupují potraviny v supermarketech či hypermarketech, pravidelně či občas do velkých obchodů zavítá 99 procent lidí. Následují menší prodejny či specializované provozovny typu řeznictví či pekařství, kam chodí nakupovat přes 90 procent respondentů, vyplývá z aktuálního průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Přibližně každý pátý dotázaný uvedl, že pravidelně či občas využívá on-line nákupů potravin, což je o deset procentních bodů víc než v roce 2018.
Alespoň někdy potraviny nakupuje 92 procent oslovených, osm procent lidí uvedlo, že potraviny nekupuje nikdy. Téměř dvě třetiny Čechů chodí nakupovat potraviny několikrát týdně, necelá čtvrtina jednou týdně a desetina nakupuje potraviny každý den. Každý den chodí nakupovat více ženy, muži podle CVVM nakupují méně často. Na každodenní nákupy chodí také častěji než ostatní lidé z věkové skupiny 30 až 54 let a respondenti, kteří mají početnější domácnosti se čtyřmi a více členy. Dvě pětiny žen zajišťují veškeré nákupy potravin v domácnosti, stejnou roli hraje jen asi sedmina mužů. Zajišťování veškerých nákupů potravin je dále častější u lidí starších 60 let, což souvisí především s tím, že častěji žijí v domácnosti sami. Nejobvyklejší místa nákupů potravin jsou hypermarkety, menší obchody a obchody typu pekařství či řeznictví. Téměř polovina respondentů chodí pravidelně či občas nakupovat do farmářského obchodu nebo prodejny zdravé výživy, farmářské či běžné trhy navštěvují zhruba dvě pětiny lidí. Víc než třetina účastníků průzkumu alespoň občas nakupuje přímo u pěstitelů a chovatelů. Dovážku potravin domů někdy využívá 22 procent dotázaných, 11 procent Čechů alespoň občas nakoupí v bezobalové prodejně.
"Z delší časové perspektivy je patrný trend postupného nárůstu podílu lidí, kteří nakupují on-line (mezi lety 2018 a 2024 celkový nárůst o deset procentních bodů). Od roku 2020 vidíme nárůst a opětovný pokles nákupů v bezobalových prodejnách, kde se v tomto roce situace vrátila zpět na úroveň roku 2020," konstatovali analytici CVVM.
Nejčastěji domácnosti měsíčně utratí za nákup potravin od 4000 do 12 000 korun. Další přibližně čtvrtina lidí uvedla, že jejich domácnost měsíčně za nákup potravin utratí více než 10 000 korun. Pouze jedno procento dotázaných se domnívá, že jejich domácnost měsíčně za potraviny utratí do 2000 korun. Patnáct procent dotázaných na tuto otázku nechtěla či nedokázala odpovědět.*
