Letošní úroda rakytníku je silně nadprůměrná. Díky tomu mají zájemci možnost nasbírat si plody tohoto keře při samosběru v sadech v Blatničce na Hodonínsku, o které se stará Josef Kolínek. Při obvyklé úrodě prodává většinu úrody zpracovatelům na šťávy a sirupy. Rakytník obsahuje značné množství tělu prospěšných látek, a i když jsou plody drobné kuličky, jejich zpracování je rychlé a nenáročné, řekl Kolínek.
Do Blatničky míří jak ti, co mají se samosběrem rakytníku zkušenost, tak i noví zájemci. "Chtějí si vyzkoušet jak samosběr, tak zpracování," zmínil Kolínek fakt, že zatímco samosběr jahod, jablek či meruněk i dalšího ovoce a někdy zeleniny je poměrně běžný, rakytník je v tomto výjimečný. "Na Moravě jsme asi jediní a celkově je takových možností v Česku snad jen pět," řekl Kolínek.
Keře vysadil na pozemcích kolem Blatničky před devíti lety a rakytník pěstuje v režimu ekologického zemědělství. Nejen díky rakytníku se do tamější krajiny vrátila pestrost, protože dříve se pole v okolí vsi blízko slovenských hranic využívala téměř výhradně pro intenzivní konvenční zemědělství. Další rakytníkové sady Kolínek obhospodařuje ještě u Veselí nad Moravou a Moravského Žižkova, dohromady zaujímají 4,5 hektaru.
Sklizeň je podle Kolínka nenáročná a rychlá. Odstřihují se celé větvičky obsypané malými oranžovými plody, které stačí dát doma do mrazáku a po několika hodinách stačí větvičkami klepnout a kuličky opadají. "Na první klepnutí jich opadne 80 procent, na druhé zbytek. Z kilogramu sklizených větviček je 800 gramů plodů, které jsou extrémně šťavnaté," řekl Kolínek. Možností, jak rakytníkovou šťávu zpracovat, je více. Lze získat lisováním, ale i prostým rozmixováním a pak ji buď zamrazit, nebo zavařit. Jelikož je velmi kyselá, lze z ní udělat i sirup tím, že se do ní přidá med či cukr. A lze z ní vyrábět i marmelády nebo ji dávat jako přísadu do jiných marmelád. "Máme na internetu poměrně podrobný popis, jak na samosběr i zpracování," poznamenal Kolínek.
Keřům se v okolí Blatničky dobře daří, i když leží v nižších nadmořských výškách, zatímco rakytník je rozšířený spíše v polohách vyšších než Blatnička. "Je velmi přizpůsobivý. Co je ovšem nevýhoda, že běžně dozrává až v září a dá se sklízet do prvních mrazů. Jenže u nás dozrává dříve a letos je třeba ho sbírat už od půlky srpna, a to co nejrychleji, protože v půlce září už bude přezrálý a vysušený. Už teď jsou některé kuličky přezrálé. To je nevýhoda tropických teplot, které letos v srpnu na jižní Moravě panují. Sucho rakytníku přitom nijak zásadně nevadí. I když už u nás dva měsíce prakticky nepršelo, plody jsou krásně šťavnaté," podotkl Kolínek. Plody se obvykle sklízejí jednou za dva roky, protože po ořezání další rok keř nejprve znovu obrazí a na nových výhoncích se plody objeví až za další rok.*
