V minulém vydání týdeníku Zemědělec jsme uveřejnili názory odborů na současnou situaci, které přednesl na mezinárodní konference pod názvem „Rizika dopadů ekonomické krize na sociální smír, z pohledu zaměstnanců“, předseda Asociace samostatných odborů (ASO) Jaroslav Dufek. Pohledy zaměstnavatelů na tuto problematiku na ní tlumočil předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Upozornil nejprve na skutečnost, že se zemědělská produkce v České republice v posledních letech nezvyšuje, dá se říci, že kolísá kolem stálých hodnot. Podle něj je ovšem velice důležité, že za posledních třicet pět let a zejména po vstupu do EU v roce 2004 klesá v ČR živočišná a nahrazuje ji rostlinná výroba. Důsledkem toho je, že to má velmi negativní dopady na zaměstnanost v zemědělství, protože počty pracovníků v živočišné produkci jsou obvykle vyšší než v rostlinné. Vlivem toho v českém zemědělství dnes pracuje už jen asi 95 000 osob.
Má to podle řečníka další důsledky. Kvůli poklesu živočišné výroby se přestaly například pěstovat pícniny, s ohledem na to klesá kvalita zemědělské půdy, neboť chybí organické hnojivo. Rovněž snižování ploch okopanin vede k poklesu počtu zaměstnanců v zemědělství.
Omezování živočišné výroby má podle předsedy Zemědělského svazu i vliv na situaci v agrárním zahraničním obchodu České republiky. „Protože se již v našich potravinářských závodech nezpracovává tolik masa či mléka na výrobky, dochází k tomu, že značná část surovin se vyváží do zahraničí a odtud se k nám dovážejí už zpracované produkty. Také to negativně působí na zaměstnanost v zemědělství a potravinářském průmyslu,“ zdůraznil.
Konstatoval rovněž, že ceny zemědělců se od roku 1989 zvýšily dvakrát, ale inflace narostla osmkrát, aktuální pokles cen zemědělských výrobců proto vyvolává v českém zemědělství obrovské napětí. „Nákupní ceny zemědělských výrobků od našeho vstupu do unie vzrostly jen o 31 %, ceny potravinářů jsou vyšší o 55 %, naproti tomu ceny vstupů do zemědělství se navýšily o 67 %, spotřebitelské ceny potravin dokonce o 87 % a inflace vzrostla o 90 %! Z toho je patrné, že ten, kdo prohrává tento boj, je zemědělec,“ podtrhl.
„Největší počet zemědělců je sice v podnicích do velikosti 50 hektarů, ale pokud jde o výši zemědělské výroby, zhruba 2000 větších subjektů produkuje 77 % objemu potravin,“ pokračoval. „Česká vláda v duchu směrnic EU navýšila podporu malým zemědělcům na úkor středních a velkých, a to výrazně. Redistributivní platba je v České republice ve výši 23 % z určeného objemu dotací z EU, zatímco v jiných státech unie se pohybuje ve výši 10 až 12 %. To je rozdíl a evidentně to podlamuje naši konkurenceschopnost,“ dodal.
Tím, že česká vláda tak výrazně přesouvá dotace, zvýhodňuje podle něj určitou skupinu zemědělců na úkor ostatních. V roce 2023 i s ohledem na to 30 % podniků skončilo ve ztrátě. Našim zemědělcům nyní navíc docházejí finanční rezervy, nastává období, kdy se přeskupuje zemědělský majetek. „Zkrátka, velké společnosti, které mají zisky a kapitál i z jiných oblastí mimo zemědělství, nyní skupují zejména střední společnosti, a to za velmi levné peníze,“ poznamenal Martin Pýcha. „Střední třída zemědělců je tak silně podkapitalizovaná a u nás již pomalu končí.“
Negativní ekonomická situace se projevuje i v tom, že se odráží v sociálním dialogu. Z tohoto důvodu nebyli zemědělští zaměstnavatelé schopni uzavřít s OSPZV-ASO ČR kolektivní smlouvu vyššího stupně (KSVS) pro rok 2023, přičemž uznal, že požadavek odborů byl legitimní, neboť je u nás vysoká inflace a odbory logicky chtějí, aby se zvýšily mzdy. „Zaměstnavatelé ho však loni nemohli akceptovat, letos naproti tomu je jiná situace, a proto KSVS pro rok 2024 byla uzavřena v polovině letošního roku,“ doplnil.
Jak dále uvedl, osobně je zastáncem kolektivního vyjednávání, protože komunikace mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem je klíčová pro další úspěšný rozvoj firmy. Pokud jde o současnou novelizaci zákoníku práce, k otázce zrušení zaručené mzdy Martin Pýcha řekl, že stát by neměl nařizovat zaručenou mzdu v nestátní sféře. „Stát ji totiž nemůže garantovat, protože garantuje ekonomiku podniků, a to bez ohledu, jestli daný sektor prochází nějakou krizí či nikoliv. V tom máme odlišný pohled než odbory,“ dodal. Podle Martina Pýchy diskuse o výpovědi bez udání důvodu je přehnaná. „Jsem přesvědčen, že větší flexibilita zákoníku práce, jak je navržena v současné novele, kterou nyní projednává Poslanecká sněmovna, je správná,“ uvedl na závěr svého vystoupení. „Už proto, že v České republice je nízká nezaměstnanost, i když vývoj ekonomiky naznačuje, že se problémy, které hrozí, budou promítat i do zvýšené nezaměstnanosti,“ zakončil./
