Čeští pěstitelé ječmene budou moci od listopadu využívat zanalyzovaná data projektu Pro ječmen, která jim pomohou stabilizovat kvalitu a výnosy této plodiny. Pomohou jim potlačit velké výkyvy kvality dané vlhkem a suchem. Projekt využívá high-tech měřicí technologie, které kombinuje s prvky regenerativního zemědělství, řekl vedoucí projektu Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje. Vědci z České zemědělské univerzity (ČZÚ) a Mendelovy univerzity srovnávají tato data s tradičně obdělávanými poli. Výzkum zajistí farmářům vyšší zisky, protože za sladovnický ječmen dostanou dvakrát tolik než za běžný, přitom nebudou muset půdu tolik hnojit.
"Hledáme způsob, jak šetrněji pěstovat ječmen, tak aby byl odolnější vůči přívalovým dešťům i suchu. Je čím dál těžší dosáhnout sladovnickou kvalitu, s výnosem problémy nejsou," řekl Tučník. Projekt chce zlepšit kvalitu půdy tak, aby byla schopna lépe zadržet vodu a uchovat ji pro rostlinu, když ji potřebuje v době sucha. "Ječmen je hlavně na jaře velmi náročný na vodu," uvedl.
Ječmene se v ČR pěstuje hodně, ale dosáhnout sladovnické kvality je stále těžší. "Za posledních 30 let klesla plocha jarního ječmene na polovinu. Stále je to ale asi sedm procent orné půdy v Česku, tedy velmi významná část," řekl Tučník.
Projekt Pro ječmen má za sebou druhou sezonu. "Na konvenčních plochách testujeme praktiky regenerativního zemědělství. Detailní analýzy dat budeme mít na přelomu října a listopadu, ale podle prvních indicií to vypadá velmi slibně z pohledu kvality i výnosů," uvedl vedoucí projektu. Principem regenerativního zemědělství je návrat k přírodě a k přirozeným ekologickým a biologickým procesům, které vytvářejí zdravý a odolný ekosystém.
V projektu jsou tři farmy dvou pěstitelů – u Červeného Újezdu na statcích ČZÚ a zemědělské skupiny JTZE u Hradce Králové a u Jihlavy, celkem 213 hektarů. "Máme tam spoustu technologií, půdní čidla, meteostanice, nalétáváme to drony, používáme satelitní snímky. Pravidelně děláme půdní analýzy," řekl Tučník. V průběhu sezony analyzují počet odnoží, klasů a zrn a podobně.
"Pole jsou neustále oseta, abychom je ochránili proti erozi a kořeny prokypřili. Využíváme meziplodiny. Ty chrání půdu v období mezi pěstováním hlavních plodin a doplňují živiny. S půdou zacházíme velmi šetrně a nerozrušujeme ji hlubokou orbou," řekl agronom JTZE Tomáš Sojka. Víc kořenů podle Vojtěcha Lukase z Mendelovy univerzity přispěje k lepšímu vsakování dešťové vody a jejímu zadržení v půdě.*
