Čeští chovatelé letos vykrmili téměř 180 000 hus, na svatomartinské oslavy tak dodají zhruba 1,07 milionu porcí. Proti loňsku je to asi o 60 000 porcí víc. Podle drůbežářů roste zájem o české husy, i když si za ně lidé připlatí, což potvrzuje i rostoucí počet vykrmených hus v ČR. Česká produkce ale poptávku pokrýt nedokáže, musí ji doplnit husy z dovozu. Na setkání s novináři v Praze to včera řekli zástupci Českomoravské drůbežářské unie a Agrární komory. Unie upozornila také na klesající konkurenceschopnost českých chovatelů drůbeže, kterou může ovlivnit i zákaz klecových chovů a šíření ptačí chřipky.
"Před svatomartinskými oslavami mívají chovatelé vyprodáno a sehnat husu domácího původu už není možné nebo se to prodraží. Ani letošní rok není výjimkou a volné kapacity má jen několik málo chovatelů," řekla předsedkyně drůbežářské unie Gabriela Dlouhá. Drůbežáři letos v Česku podle unie vykrmili 178 654 kusů vodní drůbeže, zhruba o deset procent více než loni. "Tradiční výkrm hus, kdy mají husy přístup do volného výběhu či na vodní plochy, se v Česku zvyšuje," uvedla Dlouhá. Označila to za pozitivní vývoj po dlouhodobé stagnaci. Například v roce 2019 vykrmili chovatelé asi 155 000 hus. Z každé husy lze podle unie připravit zhruba šest porcí. Cena za kilogram chlazené husy domácího původu bude letos začínat na 250 korunách, v restauracích zákazníci zaplatí za porci včetně přílohy 500 až 700 korun, vyplývá z odhadu unie. Celé menu včetně dalších pokrmů může vyjít i na více než 1000 korun. Levnější variantou je podle Dlouhé připravit si husí menu doma. Tržby restaurací, které nabízely svatomartinské menu, loni oproti běžným týdnům stouply v průměru o 65 procent. V menších městech byl nárůst výraznější než v Praze, kde činil asi desetinu, vyplývá z údajů společnosti Dotykačka, která dodává pokladní systémy. "Pokud si lidé chtějí na letošní svatomartinské oslavy opravdu pochutnat, měli by sáhnout po huse domácího původu. Je kvalitnější, její maso je křehčí a celkově je chutnější i proto, že neputovalo v kamionech stovky kilometrů napříč Evropou," uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal. Dlouhá dodala, že čeští chovatelé vykrmují husy tradičním způsobem v kombinaci s pastvou, proto je jejich maso kvalitnější, ale zároveň dražší. Husa ze zahraničí může být podle unie až o sto korun levnější. Doležal i Dlouhá upozornili také na nepříznivou situaci českého drůbežářství. Doležal řekl, že chovatelé v současnosti čelí nízkým výkupním cenám a vysokým nákladům, které zvyšují přibývající požadavky na hospodaření, a obávají se také ptačí chřipky. "Jedná se o nákazu, která ztratila svou sezonnost a vyskytuje se v průběhu celého roku," uvedl za Státní veterinární správu Petr Šatrán. Podle správy je základním preventivním opatřením chov v uzavřených objektech a zabránění kontaktu s volně žijícími ptáky. Šatrán nicméně ujistil, že i přes šíření nákazy je drůbež nabízená v obchodech bezpečná. "V případě podezření odebíráme vzorky, přijímáme opatření, a v případě potvrzení nákazy se drůbež vždy stahuje," řekl.Veterináři v letošním roce v ČR zatím potvrdili osm ohnisek ptačí chřipky v komerčních chovech. Podle Šatrána zatím veterinární správa neuvažuje o plošné vakcinaci, protože nezabrání infekci, ale pouze tlumí klinické příznaky. Šatrán ale dodal, že pokud by byla vakcinace potřeba, jsou veterináři připraveni ji provést.
Za další výzvu označili drůbežáři zákaz klecových chovů, který začne platit za dva roky. Podle nich lze očekávat, že česká vejce nahradí vejce z klecových chovů ze zahraničí, kde zákaz neplatí, což povede ke zhoršení konkurenceschopnosti českých chovatelů na domácím trhu, ale i poklesu soběstačnosti Česka v produkci vajec.*
