Soutěž Žít krajinou posedmnácté

V letošním 17. ročníku soutěže Žít krajinou se komisím představilo 46 projektů, z toho 23 projektů v kategorii Protierozní a vodohospodářská opatření, sedm v kategorii Opatření k ochraně a tvorbě životního prostředí a 16 projektů v kategorii Zpřístupnění pozemků. Hlavní Cenu Státního pozemkového úřadu přitom získala Malá vodní nádrž včetně tůně a mokřadu v katastrálním území Slavičky na Třebíčsku, která soutěžila v I. kategorie – Protierozní a vodohospodářská opatření. Ceny byly slavnostně předány za účasti významných osobností v listopadu v Senátu Parlamentu ČR.

Soutěž Žít krajinou oceňuje nejlepší navržené a vybudované realizace prvků plánů společných zařízení v krajině, jejich autory, organizátory a všechny další, kteří se o realizace zasloužili.

Důraz na význam pozemkových úprav

Ministr zemědělství Marek Výborný nejen, že předal ceny vítězným realizacím, ale ve své úvodní zdravici ocenil setkání při příležitosti předávání ocenění jako velmi dobrou příležitost zdůraznit důležitost pozemkových úprav pro venkov a krajinu. Uvedl, že komplexní pozemkové úpravy jsou součástí reakce na změny klimatu. „Hledáme různé formy toho, jak se s tím, co nás potkává, vypořádat,“ řekl ministr s tím, že určitou možností je právě realizace komplexních pozemkových úprav. Pozitivní vliv pozemkových úprav na krajinu vyzdvihl také předseda Českomoravské komory pro pozemkové úpravy Michal Pochop. Předseda Stálého výboru Senátu pro rozvoj venkova Jiří Vosecký poukázal na to, že právě venkov tvoří ráz české krajiny

Ústřední ředitelka Státního pozemkového úřadu Svatava Maradová informovala, že během více než 30 let realizace pozemkových úprav vznikly tisíce vynikajících projektů, které pomáhají chránit obyvatele před povodněmi a zároveň pečují o přírodní zdroje, jako je půda a voda. „Nemohly by však vzniknout bez spolupráce soukromé sféry a také obcí s nimiž na každé akci spolupracujeme. O tom, že se jedná projekty, které mají smysl a jsou funkční jsme se opět přesvědčili při nedávných povodních ve Slezsku a na Moravě,“ podotkla. Podle ní v prvním období bylo cílem pozemkových úprav vytvoření racionálních podmínek pro zemědělské hospodaření a obnovení vlastnických vztahů k půdě. Postupem času, jak se měnila celospolečenská poptávka, byly stále více akcentovány otázky veřejného zájmu. Byla to optimalizace vodního režimu krajiny, nebo udržitelného hospodaření, druhové rozmanitosti, ochrany půdy před erozí, rozvoje venkova. „Dnes v rámci projektu pozemkových úprav je nosným cílem realizace veřejného zájmu, rozvoj venkova a ochrana území,“ konstatovala. Zároveň připomněla, že letošní ročník se zaměřil také na spolupráci s univerzitami. Byla udělena zvláštní cena Státního pozemkového úřadu za studentský počin. Na základě hodnotících kritérií byla za vítěznou práci vybrána diplomová práce s názvem Vodohospodářská opatření ke zpomalení odtoku a zvýšení zásob vody v nivě Kozího potoka, jejíž autorkou je Markéta Blatecká z Vysokého učení technického v Brně.