Agrární komora Jihomoravského kraje kritizuje návrh rozpočtu EU

Představenstvo a dozorčí rada Regionální agrární komory Jihomoravského kraje zásadně odmítají návrh víceletého finančního rámce Evropské unie na období 2028–2034, který minulý týden představila Evropská komise. Podle zástupců jihomoravských zemědělců jde o jasné politické sdělení, že Evropa už se zemědělci nepočítá a jejich roli v zajištění potravinové bezpečnosti a strategické stability zcela podceňuje. Uvádí to tisková zpráva organizace.

Obavy ze zdražování a poklesu produkce

„Z návrhu rozpočtu čteme jediný vzkaz: už vás nepotřebujeme. Místo podpory domácí produkce potravin se počítá s dovozem ze třetích zemí – z Nového Zélandu, Austrálie, Ukrajiny, Indie nebo z jihoamerických států v rámci dohody MERCOSUR. Tento přístup zcela popírá dosavadní pilíře evropské zemědělské politiky i základní principy soběstačnosti a bezpečnosti,“ říká viceprezident Agrární komory ČR a předseda Regionální agrární komory JMK Václav Hlaváček. Podle něj návrh Evropské komise fakticky znamená konec společné zemědělské politiky v její dosavadní podobě. Povede ke ztrátě konkurenceschopnosti evropských zemědělců, k oslabení obranyschopnosti a odolnosti evropských států, k potravinové závislosti na dovozu a v konečném důsledku i k růstu cen potravin a nejistotě na trhu. „Evropský potravinový blahobyt se pomalu rozpadá. Pokud bude tento rozpočet schválen, přinese zdražování, pokles domácí produkce a chaos,“ varuje Hlaváček.
Zemědělci zároveň důrazně odmítají některé klíčové body návrhu: například zřízení jednotného fondu, do kterého by byly sloučeny prostředky pro zemědělství, venkov, rybolov i spravedlivou transformaci, výrazné krácení rozpočtu pro zemědělství, pokračující tlak na snižování produkce, zavádění emisních a uhlíkových povolenek nebo další omezování přímých plateb formou degrese a zastropování. Kritizují také snahu posilovat rozhodovací pravomoci institucí, kde chybí odborné zastoupení zemědělců.

Jasné požadavky zemědělců

Zároveň formulují jasné požadavky: mimo jiné navýšení rozpočtu SZP na 540 miliard eur, legislativní ukotvení zemědělství jako strategického odvětví, omezení byrokracie, podporu vývoje moderních šlechtitelských metod (NGT), posílení krizových fondů a vytvoření zvláštního investičního fondu na klíčové oblasti jako je digitalizace, automatizace, závlahy a adaptační opatření. „Nežádáme nic navíc. Chceme jen podmínky, které umožní evropskému zemědělství přežít, inovovat a plnit to, co od něj sama Evropská unie očekává – konkurenceschopnost, soběstačnost, bezpečnost a odolnost,“ uzavírá Hlaváček.*