Vědci se zaměřili na udržení produkce kávy v době klimatické změny

Kávovníky by se měly vysazovat méně hustě než dosud a zároveň by pěstitelé měli souběžně na plantážích pěstovat stromy. To jsou doporučení vědců z Mendelovy univerzity v Brně, kteří se 15 let věnují výzkumům na některých světových plantážích. Zaměřují se na to, jak udržet produkci kávy v době klimatické změny. Prognostické modely totiž předpovídají kávě špatnou budoucnost, uvedla v tiskové zprávě mluvčí univerzity Tereza Pospíchalová.

První výzkum se uskutečnil v Peru

Předpovědi jsou špatné pro druh Coffea arabica, lokalit vhodných pro jeho pěstování má razantně ubývat. Buď by tedy pěstitelé museli skončit nebo přejít na druh známý jako robusta, který je však na mezinárodních trzích ceněn méně. Káva přitom dává obživu 125 milionům lidí po celém světě. Tým Lenky Ehrenbergerové z Ústavu botaniky, dendrologie a geobiocenologie se snaží svými výzkumy zabránit nejhorším scénářům. První výzkum se uskutečnil v Peru, další měření následovala v Nikaragui, Kambodži, Kostarice a Mexiku v agrolesnických systémech. "Káva se v těchto oblastech pěstuje společně se stromy. Hlavním cílem výzkumu je proto zjistit, jak zástin dřevin ovlivňuje kávovníky, jestli je to vhodný nástroj pro boj se změnou klimatu," vysvětlila Ehrenbergerová. Jeden z klíčových bodů výzkumu se zaměřil na výskyt kávové rzi, což je choroba, která ve velké míře decimuje plantáže a v některých letech se kvůli tomu zvyšovala cena na světových trzích. "Větší míra výskytu kávové rzi na zastíněných agrolesnických plantážích je často důvodem, proč pěstitelé kácí stromy a přechází na monokulturní pěstování. V naší studii se však tento trend nepotvrdil. Daleko větší roli hrála hustota výsadby kávovníku a také vyšší věk rostlin," řekla Ehrenbergerová. Odborníci proto pěstitelům doporučili snížit hustotu výsadeb a plantáže obnovovat dříve. Agrolesnické systémy jsou vhodné také kvůli prodeji dřeva, který může být dalším zdrojem příjmu. "Hlavními stínícími druhy v oblasti byly místní druhy dřevin rodu Inga, ze kterých se dřevo téměř nevyužívá, a dále introdukované dřeviny jako eukalypty a borovice. Eukalyptus není vhodný vzhledem k vysokým nárokům na vodu, borovice kvůli hustému zástinu," uvedla Ehrenbergerová. Vhodnější jsou místní druhy, které dobře poslouží ke stínění a mají dobré přírůstky. Pěstitelům vědci doporučili stále zelený jehličnan z horských deštných pralesů Jižní Ameriky rodu Retrophyllum. Vědci zkoumali také závislost velikosti zrn na míře stínění. Rozdíl však nezjistili, takže se nenaplnily ani obavy o to, že kvůli zástinu nebude káva dostatečně dorůstat. Do budoucna chtějí výzkumníci vytvořit nové výzkumné pozemky i v Etiopii, kde dlouhodobě působí. V současnosti také jednají s několika univerzitami, převážně z Latinské Ameriky, s cílem vytvořit jednotnou metodiku měření na kávových plantážích.*